14 C 99/2021-42 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33.818 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných splátek úvěru dle smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 16. 3. 2020, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 19.800 Kč, a to bankovním převodem na č. ú. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet s tím, že minimální splátka úvěru činila 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. V případě, že by dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce byla nižší než 300 Kč byla výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalovanému byly zasílány výpisy z úvěru, z nichž byla patrna aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 3.960 Kč. Úrok by sjednán na 20 % měsíčně s tím, že v případě, že se dluh stane splatným, byl žalovaný povinen uhradit úrok ve výši 15 % ročně. Žalobkyně vyčíslila úrok na 15.538 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 363 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný na dlužný úvěr uhradil pouze částku 5.843 Kč. Dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 5. 1. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] z výpisů z revolvingového účtu žalovaného a z výpisu z účtu věřitele a předžalobní výzvy ze dne 5.1.2021 vč. poštovního podacího archu soud zjistil, že mezi účastníky řízení tj. mezi žalovaným a žalobkyní byla prostřednictvím elektronických prostředků dne 16. 5. 2017 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy byl na účet žalovaného [bankovní účet] poukázán bankovním převodem úvěr ve výši 19.800 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčných splátkách splatných do konce každého kalendářního měsíce. Minimální splátka úvěru činila 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. V případě, že by dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce byla nižší než 300 Kč byla výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. (bod 4. smlouvy). Žalovanému byly zasílány výpisy z úvěru, z nichž byla patrna aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Mezi účastníky řízení bylo v době 5.1 smlouvy sjednáno, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Poplatek dle čl. 5 smlouvy byl vyčíslen na částku ve výši 3.960 Kč. Tento poplatek měl pokrýt náklady žalobce související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně. Úrok byl sjednán ve výši 20 % měsíčně (bod 6.1 smlouvy), a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluhu splatným dle bodu 6.5 smlouvy (z důvodu prodlení žalovaného se splácením dluhu delším než 60 dnů) byl sjednán úrok ve výši 15 % ročně. Dle bodu 6.3 se zavázala žalovaná uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení, s tím, že smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce rovněž stává součástí jistiny dluhu. Smluvní pokuta činí celkem částku 363 Kč. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru 19.800 Kč, dále poplatku za čerpání úvěru ve výši 3.960 Kč a smluvených úroků ve výši 15.538 Kč, přičemž žalobkyně zohlednila částečnou úhradu provedenou žalovaným ve výši 5.843 Kč, kterou započetla v souladu se smlouvou dle čl. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 5.1.2021 vč. kopie podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky. Skutkový stav soud zjistil a vzal za prokázaný z těchto listinných důkazů, a to smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] výpisy k revolvingovému účtu, výpis z účtu věřitele (potvrzení o poskytnutí peněžních prostředků žalovanému), předžalobní upomínka vč. kopie podacího archu, výpis z obchodního rejstříku žalobce, občanský průkaz žalovaného, výplatní lístek žalovaného 2/ 2020. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen NOZ) uzavřeli dne 16. 3. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které byl poskytnut žalovanému úvěr v celkové výši 19.800 Kč, který se zavázal splácet měsíčními splátkami. Předmětná smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků ve smyslu ust. § 1824 NOZ, kterou lze ve smyslu ust. § 562 odst. 1 NOZ považovat za smlouvu uzavřenou písemnou formou. Totožnost žalovaného byla ověřena fotokopií občanského průkazu. Žalovaný však sjednané splátky nedodržoval, a proto se úvěr stal splatným ke dni 30. 9. 2020. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru 19.800 Kč, dále poplatku za čerpání úvěru ve výši 3.960 Kč a smluvených úroků ve výši 15.538 Kč, přičemž žalobkyně zohlednila částečnou úhradu provedenou žalovaným ve výši 5.843 Kč a tato úhrada provedená v několika splátkách byla v souladu s čl. 6 smlouvy započtena na dlužnou částku. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že žalovaný byl v rámci řízení zcela pasivní a v řízení nevyšly najevo jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě žalované částky. Soud vyhověl žalobě, i pokud jde o úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení náleží žalobkyni ode dne následujícího po zesplatnění úvěru tj. 1. 10. 2020 do zaplacení. 6. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně prokázala, že před poskytnutím úvěru žalovanému zohlednila tzv. úvěruschopnost dlužníka (žalovaného) v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila i prokázala, že žalovaný uvedl a doložil svůj příjem ve výši 23.327 Kč měsíčně čistou mzdu za únor 2020 u svého zaměstnavatele [právnická osoba], přičemž po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení splátky úvěru zbyde žalovanému alespoň 8.127 Kč. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 1691 Kč, nákladech právního zastoupení za 3 úkony právní služby, přičemž 3 úkony po 500 Kč dle § 14b 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepsání žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 378 Kč, celkem činí náklady řízení částku ve výši 3.869 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náklady, které nebyly účelně vynaloženy, a to 2x doplnění žalobních tvrzení, přičemž žaloba měla být perfektní už při jejím podání dne 12. 3. 2021, to včetně doplnění tvrzení ohledně úvěruschopnosti. Pro úplnost soud dodává, že byly splněny podmínky aplikace ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.