19 C 186/2021-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 2. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 21.617,19 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši 20.000 Kč. Žalovaný měl rovněž hradit poplatky za sjednané doplňkové služby, a to poplatek za pojištění. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky, splatnost splátky nastala vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný čerpal částku celkem 21.133 Kč, avšak na úvěr za dobu trvání smluvního vztahu uhradil částku toliko 2.108 Kč. Žalobce proto úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Žalobce se tak podanou žalobou domáhá uhrazení částky 19.568,54 Kč představující dlužnou jistinu, částky 218,65 Kč představující dlužné poplatky za pojištění, dále účtoval žalovanému 330 Kč za účelně vynaložené náklady na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč, to spolu s příslušenstvím. Žalovaný však svůj závazek nesplnil. 2. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět co do smluvního úroku z prodlení ve výši 16,28 % ročně z částky 19.568,54 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo proto rozhodnuto tak, že se řízení částečně v daném rozsahu zastavuje. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 3. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 4. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], prostřednictvím internetových stránek smlouvu o úvěru s opakovaným čerpáním č.: [číslo]. Předmětem smlouvy byl sjednaný úvěrový rámec v částce 20.000 Kč, kdy dle obsahu smlouvy činila roční úroková sazba úvěru 26,28 %, měsíční úroková sazba 2,19 % a RPSN 37,82 %. Výše měsíční splátky byla dohodnuta jako 4 % z aktuálně dlužné částky. K výši měsíční splátky úvěru byla dále připočítávána případná splátka ze splátkového programu. Součástí smlouvy bylo ujednání o sjednaném pojištění schopnosti splácet (balíček pojištění [jméno]), kdy měsíční úhrada za pojištění činila 5,9 % z minimální splátky úvěru bez úhrady za pojištění. V části smlouvy označené jako„ důsledky nesplácení úvěru“ bylo sjednáno, že účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním činí 100 Kč za měsíc vymáhání. Rovněž je žalobce oprávněn účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 Kč a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobce a sazebník poplatků. Dopisem ze dne [datum] oznámil žalobce žalovanému zesplatnění úvěrové smlouvy, současně vyzval žalovaného k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě 14 dnů. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad je zřejmé, že žalovaný na úvěr vyčerpal celkem částku 21.133 Kč a uhradil částku 2.108 Kč, jež byla započtena na jednotlivé položky dluhu. Rovněž z výpisu vyplývá, že dlužná jistina činila ke dni zesplatnění 19.568,54 Kč, dlužné poplatky za pojištění 218,65 Kč, součet obchodních úroků 3.398,21 Kč, zákonné úroky z prodlení 517,93 Kč, současně byla v souladu se smlouvou žalovanému účtována smluvní pokuta v celkové výši 1.500 Kč a náklady za vymáhání v částce 330 Kč Celkem tak dle výpisu činil součet dlužných položek částku 25.533,33 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou dle podacího archu téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 6. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 7. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. se sjednaným úvěrovým limitem 20.000 Kč. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek, které byly dohodnuty jako 4 % z aktuálně dlužné částky, navýšené o měsíční úhradu za pojištění ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru bez úhrady za pojištění. Žalobce svou povinnost splnil, když žalovanému sjednaný úvěrový rámec poskytl a ten jej mohl čerpat, žalovaný však svých smluvních povinností nedostál, když splátky úvěru řádně a včas neuhradil, a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Vedle nesplacené jistiny (19.568,54 Kč) a dlužných poplatků (218,65 Kč) vznikl žalobci v souladu se smlouvou také nárok na úhradu smluvní pokuty v částce 1.500 Kč (za 3 x účtovanou smluvní pokutu po 500 Kč), dále náklady na vymáhání v částce 330 Kč (za 2 měsíce vymáhání po 100 Kč spolu s poplatkem za zaslanou výzvu ve výši 130 Kč). Úroky kapitalizované ke dni podání žaloby činí 3.398,21 Kč, jež se skládají z dlužných úroků do dne zesplatnění úvěru a úroků ve sjednané výši sazby 26,28 % p.a. kapitalizovaných z dlužné jistiny za období [datum] (den následující po zesplatnění úvěru) do [datum] (sepsání žaloby). Vedle uvedených položek vznikl rovněž žalobci nárok na zaplacení úroků v zákonné výši, stanovených dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jež žalobce částečně kapitalizoval za dobu od [datum] (uplynutí dodatečné lhůty k zaplacení stanovené ve výzvě) do [datum] (sepsání žaloby) v částce 517,93 Kč. Ode dne [datum] požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 33.904,49 Kč včetně úroků kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. tohoto rozsudku v míře právě 88,65 %, a to ohledně částky 30.052,40 Kč kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku, které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalovaného/neúspěch žalobce je představován částkou, ve které bylo řízení na základě zpětvzetí žalobce zastaveno, tedy částkou kapitalizovanou ke dni vyhlášení rozsudku v celkové výši 3.849,09 Kč, což představuje 11,35 %. Lze tedy konstatovat, že žalobce byl v řízení úspěšný ve větší míře než neúspěšný a rozdíl absolutních hodnot těchto částek rovnající se 77,30 % představuje míru, jíž by se měl žalovaný podílet na nákladech řízení žalobce. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 865 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21.617,19 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč Celkem by tedy plné náklady žalobce činily částku 2.317 Kč a z toho vypočtená poměrná část ve výši 77,30 % odpovídá přiznané částce 1.791 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).