19 C 22/2022-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 36.634,46 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v částce 45.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce částku v celkové výši 82.882 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 1.382 Kč. Žalovaný však svému závazku nedostál, když na dluh učinil pouze částečnou úhradu ve výši 17.761 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Jelikož žalovaný ani přes výzvy žalobce dlužnou částky neuhradil, obrátil se žalobce prostřednictvím tohoto návrhu na soud s tím, že se žalobou domáhá zaplacení zbývající dlužné částky jistiny úvěru spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr v požadované výši 45.000 Kč, jak vyplývá z doložené smlouvy. Úvěr se žalovaný zavázal vrátit zpět předhůdci žalobce v celkové výši 82.882 Kč, přičemž jej měl uhradit v 60 týdenních splátkách po 1.382 Kč, poslední splátka činila 1.344 Kč a byla splatná dne [datum]. Zápůjční úroková sazba vztahující se k zápůjčce činila při 60 splátkách 28,00 % p.a. Z tabulky umoření se podává, že žalovaný celkem na úvěr uhradil prostřednictvím 12 nepravidelných splátek částku ve výši 17.761 Kč, kdy na dlužné jistině žalobce eviduje zbývající dlužnou částku 36.634,46 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s uvedenými splátkami, zaslal žalobce žalovanému dopisem ze dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě částky 93.546,09 Kč. [příjmení] uplatněná touto žalobou činí 36.634,46 Kč představující toliko dlužnou jistinu z titulu nesplacené zápůjčky. Součástí nároku žalobce je rovněž příslušenství pohledávky v podobě smluvních a zákonných úroků z prodlení, které žalobce částečně kapitalizoval. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Mezi účastníky vznikl v daném případě závazkový vztah založený smlouvou o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., v němž žalobce vystupuje jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok a případné náklady na úvěr ve splátkách. Dle výše specifikované smlouvy žalovaný čerpal peněžní prostředky v celkové výši 45.000 Kč, čímž předchůdce žalobce svému závazku dostál, žalovaný však nikoli, když se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek poté, co na dluh učinil pouze částečnou úhradu ve výši 17.761 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně ve smyslu § 1879 o. z. postoupena na žalobce. Žalobci tak na základě prodlení žalovaného vzniklo právo požadovat zaplacení zbývající dlužné jistiny po započtení úhrad žalovaného. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který za období od [datum] (po marném uplynutí lhůty od úhrady poslední splátky žalovaným) do [datum] (postoupení pohledávky) žalobce kapitalizoval v částce 3.219,41 Kč, současně požaduje tento úrok z dlužné částky za období od [datum] do zaplacení. Dále má žalobce nárok na sjednaný smluvní úrok z prodlení ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny, a to za období od [datum] (den splatnosti dluhu) do [datum] (postoupení pohledávky) v kapitalizované částce 6.211,41 Kč, a rovněž za období od [datum] do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3.644 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.466 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36.634,46 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 378 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).