19 C 241/2021-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku 2.185,94 Kč s příslušenstvím, neboť dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno], ve které se žalobce zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 14.000 Kč s tím, že žalovaná tyto vrátí spolu s úroky žalobci formou 60 měsíčních splátek po 296,77 Kč měsíčně, splatných vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaná však svůj závazek řádně splácet úvěr nesplnila, proto žalobce ke dni [datum] od smlouvy odstoupil. Ke dni odstoupení žalovaná dluží žalobci na jistině 2.185,94 Kč a na úroku částku 415,56 Kč. Po odstoupení od smlouvy žalovaná svůj dluh dlouhodobě neplnila, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy k plnění. Žalobce dále požaduje zákonný a smluvní úrok z prodlení, který za období po splatnosti od [datum] do [datum] kapitalizoval ve výši 2.228,03 Kč. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] byla formou prostředků komunikace na dálku mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno]. Na jejím základě byly žalované dne [datum] poskytnuty na její bankovní účet [anonymizováno] označený ve smlouvě číslem [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč, jak vyplývá z doložené historie úvěru [anonymizováno] a transakční historie účtu za období od 2009 [číslo] do 2021 [číslo]. Ze smlouvy vyplývá, že žalovaná se zavázala vrátit žalobci poskytnutý úvěr formou 60 měsíčních splátek po 296,77 Kč měsíčně, splatných vždy k 20 dni každého kalendářního měsíce, přičemž každá měsíční splátka zahrnuje vždy splátku jistiny a platbu úroků. RPSN úvěru činí 10,37 %, přičemž úvěr byl poskytnut s roční výpůjční úrokovou sazbou 9,9 %. Celková částka včetně úroků, kterou bylo potřeba uhradit, činila 17.865.38 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů [anonymizováno], Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a Sazebník poplatků. Jelikož žalovaná neplnila své závazky řádně a včas, když se dostala do prodlení s hrazením sjednaných splátek, žalobce v souladu se smlouvou odstoupil dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy a úvěr se tak stal ke dni [datum] splatným. Z výpisu historie úvěru [anonymizováno] vyplývá, že ke dni [datum] dosahovala nesplacená část úvěru jistiny ve výši 2.185,94 Kč. Úroky ve výši 9,90 % p.a. činily ke dni splatnosti pohledávky 415,56 Kč Ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum], odeslanou žalované [datum], zůstal dluh žalované neuhrazen. 5. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě byla na účet žalované vyplacena částka ve výši 14.000 Kč. Poskytnutou částku se žalovaná zavázala splatit spolu s úroky formou 60 měsíčních splátek po 296,77 Kč měsíčně, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Žalobce svou povinnost splnil, když žalované sjednaný úvěr poskytl, ta však svých smluvních povinností nedostála, když dlužnou částku z čerpaného úvěru spolu s úroky řádně a včas neuhradila a dostala se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Vedle nesplacené jistiny ve výši 2.185,94 Kč a úroku za dobu trvání úvěru ve výši 415,56 Kč vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení smluvních úroků ve výši 9,9 % ročně z částky 2.185,94 Kč, které žalobce za období po splatnosti od [datum] do [datum] kapitalizoval v částce 2.228,03 Kč, dále je požaduje od [datum] do zaplacení. Současně s ohledem na prodlení žalované náleží žalobci nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, stanovených dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.185,94 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). 9. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.