19 C 27/2022-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 11. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 19.400 Kč s příslušenstvím, neboť žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v částce 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci částku v celkové výši 45.482 Kč, a to formou 78 týdenních splátek po 584 Kč. Žalovaný však svému závazku nedostál, když na dluh učinil pouze částečnou úhradu ve výši 600 Kč. Jelikož žalovaný ani přes výzvy žalobce dlužnou částky neuhradil, obrátil se žalobce prostřednictvím tohoto návrhu na soud s tím, že se žalobou domáhá zaplacení zbývající dlužné částky jistiny úvěru spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas podáním doručeným soudu dne [datum]) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr v požadované výši 20.000 Kč, jak vyplývá z doložené smlouvy. Úvěr se žalovaný zavázal vrátit zpět žalobci v celkové výši 45.482 Kč, přičemž jej měl uhradit v 78 týdenních splátkách po 584 Kč, poslední splátka činila 514 Kč RPSN vztahující se k úvěru činila 156,09 %. Z tabulky umoření se podává, že žalovaný celkem na úvěr uhradil prostřednictvím 1 splátky ze dne [datum] částku ve výši 600 Kč, kdy na dlužné jistině žalobce eviduje zbývající dlužnou částku 19.400 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s uvedenými splátkami, zaslal žalobce žalovanému oznámení o odstoupení od smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu k úhradě částky 25.320,35 Kč v dodatečně stanovené lhůtě do [datum]. Předmětná výzva byla odeslaná žalovanému téhož dne, jak vyplývá z podacího archu. [příjmení] uplatněná touto žalobou činí 19.400 Kč představující dlužnou jistinu z titulu nesplacené zápůjčky. Součástí nároku žalobce je rovněž příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Mezi účastníky vznikl v daném případě závazkový vztah založený smlouvou o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., v němž žalobce vystupuje jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok a případné náklady na úvěr ve splátkách. Dle výše specifikované smlouvy žalovaný čerpal peněžní prostředky v celkové výši 20.000 Kč, čímž žalobce svému závazku dostál, žalovaný však nikoli, když se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek poté, co na dluh učinil pouze částečnou úhradu ve výši 600 Kč. Žalobci tak na základě prodlení žalovaného vzniklo právo požadovat zaplacení zbývající dlužné jistiny po započtení úhrad žalovaného. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za období od [datum] (po uplynutí lhůty 30 dnů od odstoupení od smlouvy) do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19.400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).