19 C 299/2021-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.177 Kč s příslušenstvím představující dlužné pojistné z titulu pojistné smlouvy [číslo] které vzniklo na straně žalovaného za období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s počátkem pojištění ode dne [datum] a placením pojistného ročně ve výši 12.226 Kč, což je patrné z této smlouvy. Žalovaný předepsané pojistné, splatné dne [datum], neuhradil. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné pojistné ani přes upomínky neuhradil, adresovala žalobkyně dne [datum] žalovanému výzvu před podáním žaloby, podanou k přepravě téhož dne. Žalovaný však i přes uvedené dlužné pojistné neuhradil. Nedoplatek na pojistném za období od [datum] do [datum] je tvořen poměrnou částkou ve výši 4.177 Kč. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 7. Právním posouzením soud dospěl závěru, že mezi účastníky byla ve smyslu § 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2758 o. z. uzavřena pojistná smlouva, podle které byl žalovaný povinen platit žalobkyni za pojistné období sjednané lhůtní pojistné, což však nesplnil, když ani přes výzvy žalobkyně žalovaný dlužné pojistné ve stanovené lhůtě neuhradil. Pojištění tak marným uplynutím lhůty k zaplacení, tj. ke dni [datum] ve smyslu § 12 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniklo. Vzhledem k tomu, že žalovaný po dobu trvání pojistného vztahu řádně a včas pojistné nehradil, náleží žalobkyni nárok na zaplacení dlužného pojistného, a to za období od [datum] do [datum] v poměrné výši 4.177 Kč. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých peněžitých závazků a je tak povinen zaplatit žalobkyni též úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po zániku daného pojištění. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.177 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). 9. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.