19 C 3/2022-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 11. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3.332 Kč s příslušenstvím. Částka představuje dlužné pojistné z titulu pojistné smlouvy [číslo] které vzniklo na straně žalovaného za období od [datum] do [datum] v celkové výši 1.294 Kč a dále dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] z titulu pojistné smlouvy [číslo] v částce 2.038 Kč. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] (rovněž číslo [anonymizováno]) na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání„ [příjmení] [jméno]“, s počátkem pojištění ode dne [datum] a placením pojistného ročně ve výši 3.424 Kč, což je patrné z této smlouvy. Žalovaný předepsané pojistné, splatné dne [datum], neuhradil, jak se podává z přehledu předpisů a plateb pojistné smlouvy. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné pojistné neuhradil, adresoval žalobce dne [datum] žalovanému výzvu před podáním žaloby, podanou na poště téhož dne, jak vyplývá z předmětné výzvy a poštovního archu. Žalovaný však i přes uvedené upomínky a předžalobní výzvu dlužné pojistné neuhradil. Nedoplatek na pojistném za období od [datum] do [datum] je tvořen poměrnou částkou ve výši 1.294 Kč. Dále byla mezi účastníky dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] (rovněž číslo [anonymizováno]) na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání„ [příjmení] [jméno]“, s počátkem pojištění ode dne [datum] a placením pojistného pololetně ve výši 2.872 Kč, což je patrné z této smlouvy. První platba splatná dne [datum] byla žalovaným uhrazena, což je doloženo výpisem z účtu žalobce. Žalovaný však předepsané pojistné, splatné dne [datum], již neuhradil, jak se podává z přehledu předpisů a plateb pojistné smlouvy. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné pojistné neuhradil, adresoval žalobce dne [datum] žalovanému výzvu před podáním žaloby, podanou na poště téhož dne, jak vyplývá z předmětné výzvy a poštovního archu. Žalovaný však i přes uvedené upomínky a předžalobní výzvu dlužné pojistné neuhradil. Nedoplatek na pojistném za období od [datum] do [datum] je tvořen poměrnou částkou ve výši 2.038 Kč. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Právním posouzením soud dospěl závěru, že mezi účastníky byly ve smyslu § 2758 o. z. uzavřeny pojistné smlouvy, podle kterých byl žalovaný povinen platit žalobci za pojistná období sjednané lhůtní pojistné, což však nesplnil, když ani přes výzvy žalobce žalovaný dlužné pojistné ve stanovených lhůtách neuhradil. Obě pojištění tak marným uplynutím těchto lhůt, tj. ke dnům [datum] a [datum] ve smyslu smluvních podmínek zanikla. Vzhledem k tomu, že žalovaný po dobu trvání pojistných vztahů řádně a včas pojistné nehradil, náleží žalobci nárok na zaplacení dlužného pojistného, a to za období od [datum] do [datum] v poměrné výši 1.294 Kč a za období od [datum] do [datum] v poměrné výši 2.038 Kč. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých peněžitých závazků a je tak povinen zaplatit žalobci též úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po zániku daného pojištění. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.332 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). 8. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.