19 C 82/2022-26 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení) z titulu dlužné přirážky k jízdnému. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Žalovaná použila dne [datum] ve [údaj o čase] hodin v [obec] ke své přepravě vozidlo [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] [číslo] provozované žalobcem. V úseku zastávky„ [ulice]“ se na výzvu revizora neprokázala platným jízdním dokladem, a proto byla vyzvána k zaplacení přirážky k jízdnému, která činila 1.500 Kč. Žalovaná se při kontrole prokázala osobním dokladem, podepsala a převzala zápis o provedené přepravní kontrole ([číslo]). Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky (výzva včetně potvrzení o zaslání předžalobní upomínky). 4. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o přepravě osob (§ 2550 a násl. občanského zákoníku, zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu), jejíž součástí byly i Smluvní přepravní podmínky a [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ přepravní podmínky“). Žalobce jakožto dopravce splnil svou povinnost a přepravil žalovanou jakožto cestující. Žalovaná však nesplnila svou povinnost zaplatit žalobci jízdné. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb. ve spojení s přepravními podmínkami a tarifem). Vzhledem k tomu, že žalovaná byla při přepravní kontrole vyzvána k úhradě dlužné přirážky k jízdnému, dostala se dne následujícího po přepravní kontrole s úhradou tohoto dluhu do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované výrokem I. povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s příslušenstvím - úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř). 5. Procesně plně úspěšnému žalobci soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 600 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 6. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.