20 C 258/2021-22 — Městský soud v Brně

Žalobou ze dne 28. 6. 2021 (podanou u Městského soudu v Brně téhož dne) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 16 500 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobce poskytl žalovanému zálohu ve výši 16 500 Kč v souvislosti se smlouvo o dílo ze dne 17. 12. 2020 a poté od této smlouvy pro podstatné porušení smlouvy odstoupil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 16. 2. 2021 vyhlásil rozsudek. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z e-mailové komunikace ze dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný s žalobcem uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo„ zadělat prvních 5 až 6 metrů (po sloup)“. Žalovaný si na základě této smlouvy vyžádal od žalobce zálohovou fakturou [číslo] IX zaplacení zálohy ve výši 16 500 Kč. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že žalobce uhradil dne 21. 12. 2020 zálohu ve výši 16 500 Kč žalovanému. Z e-mailové komunikace ze dne 12. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný neprovedl dílo, tak jak bylo domluveno a byl proto urgován k splnění své povinnosti. Žalovaný i tak nesplnil svůj závazek a proto žalobce odstoupil od smlouvy dne 7. 5. 2021, kdy mu byla poskytnuta lhůta do 31. 5. 2021 k vrácení zálohy. Žalovaný tak neučinil. Co do právního posouzení věci, nárok žalobce má oporu v § 1978 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“), kdy prodlení žalovaného s plněním svého závazku zakládalo nepodstatné porušení jeho smluvní povinnosti a žalobce mu poskytl dodatečnou komunikací lhůtu dodatečnou, ve které žalovaný svůj závazek nesplnil a tím založil žalobci právo na odstoupení od smlouvy. Žalobce podle § 2004 OZ odstoupil od smlouvy a tím se tedy zaplacená záloha ve výši 16 500 Kč ocitla v režimu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 OZ na straně žalovaného. Soud tedy plně žalobě vyhověl, když žalovaný byl zcela pasivní a v řízení ani netvrdil, že by zálohu již žalobci navrátil. Žalobce má právo také na úrok z prodlení podle § 1970 OZ v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Žalobce má také nárok i na náklady spojené s uplatněním pohledávky, když spor je mezi žalobcem právnickou osobou a žalovaným jako fyzickou osobou podnikatelem, když výše přiznaných nákladů odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řešené věci je to žalobce, kdo byl zcela úspěšný, a proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta 1 780 Kč/úkon podle § 7 advokátního tarifu za úkony: 1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, 2) kvalifikovaná výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a 3) sepsání a podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Ke třem úkonům ke každému náleží paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu. V neposlední řadě na základě § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží žalobci náhrada 1 310 Kč za DPH v sazbě 21 % podle § 137 ods.t 3 o. s. ř. (počítáno z odměny a paušální náhrady hotových výdajů). Celková částka 8 350 Kč je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právní zástupkyně žalobce. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.