CS · EN DE FR brzy

21 C 258/2021-30 — Městský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2022:21.C.258.2021.1
Datum: 2022-01-26
Předmět: zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím - půjčka
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 517 nař. vl. č. 142/1994 Sb.", "§ 56 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2012 Sb.", "§ z. č. 513/1991 Sb.", "§
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o půjčce"]
O co šlo: zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím - půjčka (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 517 nař. vl. č. 142/1994 Sb.", "§ 56 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3028 z. č. 89)
Žalobou z 27.4.2021 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako nesplaceného úvěru, poskytnutého žalovanému na základě smlouvy z 27.6.2007 společností [právnická osoba], která pohledávku za žalovaným následně postoupila žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání, když zamítavý výrok, týkající se části vzneseného nároku, nevyplýval z neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene ze strany žalobkyně, ale ze závěru soudu o neplatnosti části smluvního ujednání mezi původním věřitelem a žalovaným. Ze smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že smlouvou z 27.6.2007 uzavřel žalovaný smlouvu o půjčce s [právnická osoba], přičemž stvrdil, že převzal v hotovosti úvěrovou jistinu 20.000,00 Kč, nad její rámec se zavázal uhradit souhrnný poplatek v částce 13.920,00 Kč, a celkovou částku 33.920,00 Kč se zavázal splatit v 53 týdenních splátkách po 640,00 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na závazek ze smlouvy cokoliv uhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek z 19.6.2015 a následně z 24.8.2018 byla pohledávka postoupena až na žalobkyni, přičemž žalovanému byla obě postoupení oznámena přípisy z 25.6.2015 a 13.9.2018. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná, přičemž v návaznosti na ust. § 3028 odst. 3 zák. 89/2012 Sb. posoudil nárok žalobce podle právních předpisů účinných do 31.12.2013. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu dle § 497 an. zákona 513/1991 Sb. obchodní zákoník, zákona 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Žalovaný stvrdil, že věřitel splnil povinnost poskytnout mu úvěrovou jistinu 20.000,00 Kč, kterou převzal v hotovosti. Současně s jistinou se zavázal uhradit věřiteli souhrnný poplatek v částce 13.920,00 Kč, odpovídající 69,6 % úvěrové jistiny. Soud se nejprve zabýval otázkou platnosti ujednání o výši celkových nákladů spotřebitelského úvěru v částce 13.920,00 Kč. Při posuzování této otázky vzal v úvahu, že smlouva o úvěru z 27.6.2007 je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou (§ 52 zák. 40/1964 Sb. občanský zákoník, dále jen obč. zák.), přičemž úvěr měl být splacen do 53 týdnů, tj. za dobu méně než jeden rok od uzavření smlouvy. Soud dospěl k závěru, že ujednání o nákladech spotřebitelského úvěru je neplatné pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 obč. zák.) a rovněž pro rozpor se zákonem (konkrétně s § 56 odst. 1 obč. zák.), neboť ujednání o celkových nákladech spotřebitelského úvěru, dosahujících 69,6 % jistiny úvěru je dle názoru soudu nepřiměřené poskytnuté a v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě žalované jako spotřebitele, a to minimálně v části, v níž tato částka přesahuje 30 % z částky poskytnuté na úvěru na dobu méně než jednoho roku (doba splatnosti úvěru). Podle názoru soudu přitom není podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (úplata za poskytnutí úvěru, administrativní poplatek, souhrnný poplatek, úrok z úvěru apod.) ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda je formálně rozložena na svým označením jednotlivé složky, tj. různé poplatky. Podstatné je, že v souhrnu tato částka svou povahou představuje to, co poskytovatel úvěru získává od dlužníka nad rámec vrácené jistiny, přičemž při sjednání spotřebitelských úvěrů tato odměna věřitele, resp. to, co věřitel za poskytnutí úvěru získá, nesmí být v příkrém nepoměru s výší úvěrové jistiny i dobou, po kterou má být úvěr splácen. Je přitom pochopitelné, že u dlouhodobých úvěru dlužník uhradí nad rámec úvěrové jistiny nepoměrně více. V daném případě se však jedná o úvěr, který měl být splacen v poměrně krátké době 53 týdnů, přičemž, jak bylo uvedeno výše, věřitel měl získat nad rámec jistiny částku odpovídající 69,6 % úvěrové jistiny. Soud podotýká, že k totožným závěrům dospěly již dříve soudy vyšších stupňů ve skutkově obdobných věcech, srov. například odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. v Aspi 101 VSPH 14/2012, přičemž účastníci řízení mohou důvodně očekávat (§ 13 zák. 89/2012 Sb.) při existenci srovnatelných základních rysů věci shodné posouzení nároku. Lze tak shrnout, že dle názoru soudu ze shora uvedených důvodů žalobci nevznikl nárok na celkovou odměnu nad rámec úvěrové jistiny, převyšující 30 % z úvěrové jistiny, tj. 6.000,00 Kč, a tedy i celkovou úhradu částky 26.000,00 Kč při řádném splácení úvěru. Tuto částku proto soud žalobkyni přiznal, včetně nárokovaného úroku z prodlení, odpovídajícího § 517 obč. zák., vl. nař. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení, ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Úrok z prodlení za dobu od 31.12.2020 přitom soud kapitalizoval jako úrok ve výši 7,05 % ročně z částky 20 000,00 Kč od 02.07.2015 do 31.12.2015 ve výši 706,93 Kč 7,05 % ročně z částky 20 000,00 Kč od 01.01.2016 do 30.06.2016 ve výši 703,06 Kč 7,05 % ročně z částky 20 000,00 Kč od 01.07.2016 do 31.12.2016 ve výši 710,79 Kč 7,05 % ročně z částky 20 000,00 Kč od 01.01.2017 do 30.06.2017 ve výši 699,20 Kč 7,05 % ročně z částky 20 000,00 Kč od 01.07.2017 do 31.12.2017 ve výši 710,79 Kč 7,50 % ročně z částky 20 000,00 Kč od 01.01.2018 do 30.06.2018 ve výši 743,83 Kč 8,00 % ročně z částky 20 000,00 Kč od 01.07.2018 do 31.12.2018 ve výši 806,57 Kč 8,75 % ročně z částky 20 000,00 Kč od 01.01.2019 do 30.06.2019 ve výši 867,80 Kč 9,00 % ročně z částky 20 000,00 Kč od 01.07.2019 do 31.12.2019 ve výši 907,39 Kč 9,00 % ročně z částky 20 000,00 Kč od 01.01.2020 do 30.06.2020 ve výši 897,53 Kč 7,25 % ročně z částky 20 000,00 Kč od 01.07.2020 do 31.12.2020 ve výši 730,95 Kč celkem ……………………………………………………………… 8.484,84 Kč. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci úspěch do 81,2 % vzneseného nároku, neúspěch do 18,8 %, soud proto žalovaného jako procesně více neúspěšného účastníka zavázal k úhradě poměrné části, a to 62,4 % nákladů řízení. Ty jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem 800,00 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů při aplikaci § 14b vyhlášky za dva úkony (převzetí zastoupení a sepis žaloby) po 300, Kč, 1 úkon (jednoduchá výzva k plnění) po 150,00 Kč, všetně tří režijních paušálů po 100,00 Kč a 21% DPH celkem 2.071,00 Kč, z čehož 62,4 % představuje částku 1.292,30 Kč, k jejíž úhradě byl žalovaný zavázán.

Citovaná ustanovení

§ (321/2001 Sb.)§ 52 (40/1964 Sb.)§ (513/1991 Sb.)§ 13 (89/2012 Sb.)§ 3028 (89/2012 Sb.)§ 39 (89/2012 Sb.)§ 56 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.