21 C 263/2021-35 — Městský soud v Brně

Žalobou z 3.9.2021 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako dlužného pojistného (257,00 Kč) a částky 300,00 Kč, nejprve označené jako poplatek za upomínku, poté – v podání z 23.11.2021 – jako náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného, vše z titulu pojistné smlouvy, uzavřené dne 14.9.2020 s žalovaným. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání. Z pojistné smlouvy [číslo] vzal soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 14.9.2020 smlouvu o pojištění odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění 14.9.2020 a ročním pojistným 8.496,00 Kč, splatným vždy k 14. březnu, červnu, září a prosinci ve splátce po 2.124,00 Kč. Součástí pojistné smlouvy byly dle části J Dokumenty k pojistné smlouvě pojistné podmínky, přičemž žalovaný stvrdil, že je seznámen s jejich obsahem. Dle těchto pojistných podmínek mohl být smluvní vztah ukončen výpovědí, doručenou druhé smluvní straně do dvou měsíců od uzavření smlouvy s tím, že pojištění zanikne uplynutím osmidenní výpovědní doby (článek 4, bod 3, písm. b) pojistných podmínek). V případě neuhrazení pojistného je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného (článek 7, bod 11 pojistných podmínek). Z formuláře, nazvaného Ukončení pojistné smlouvy, vzal soud za prokázáno, že žalovaný smlouvu vypověděl dne 16.9.2020. Přípisem z 21.9.2020 bylo žalovanému oznámeno ukončení smluvního vztahu ke dni 24.9.2020 a byl vyzván k úhradě dlužného pojistného 257,00 Kč O úhradu byl žalovaný urgován přípisem z 27.10.2020, přičemž z přehledu plateb vyplývá, že na pojistném neuhradil ničeho. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2779 zák. 89/2012 Sb. občanský zákoník, zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, přičemž pojištění zaniklo dne 24.9.2020. Za dobu od 14.9 do 24.9.2020, tj. za 11 z celkových 91 dní daného pojistného období má při pojistném 2.124,00 Kč žalobkyně nárok na poměrnou část pojistného ve výši 257,00 Kč. Soud proto do této částky žalobě vyhověl, a to včetně nárokovaného úroku z prodlení, který odpovídá § 1970 zák. 89/2012 Sb., vl. nař. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, a který z přisouzené částky za žalobkyní nárokované období 26.9.2020 až 3.9.2021 činí 20,00 Kč. Žalobkyně dále nárokovala s odkazem na článek 7, bod 11 pojistných podmínek náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného v částce 300,00 Kč s tím, že tyto jsou stanoveny paušálně dle aktuálně platného sazebníku. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, jaké konkrétní náklady na vymáhání pojistného vynaložila, a pokud odkazuje na jakýkoliv sazebník, dle citované části J Dokumenty k pojistné smlouvě nebyl takový dokument součástí smluvního vztahu. Za situace, kdy sazebník nebyl zahrnut do smluvního konsensu účastníků – není uveden v pojistné smlouvě jako dokument, který by byl její součástí a jehož obsah by žalovaný vzal na vědomí a byl s ním obeznámen, a neodkazují na něj ani pojistné podmínky, které pouze hovoří o„ nákladech spojených s upomínáním a vymáháním pojistného“, aniž by bylo řečeno, že tyto náklady jsou stanoveny paušální částkou v sazebníku, nelze s odkazem na sazebník dovodit, že by žalobkyní uplatňované náklady mohly být z tohoto dokumentu dovozovány. S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřené pojistné smlouvy, uzavřené adhézním způsobem (§ 1798 an. zák. 89/2012 Sb.), soud se zřetelem k ust. § 1799, § 1814 písm. f) zák. 89/2012 Sb. soud dospěl k závěru, že sazebník poplatků, s nímž žalovaný nebyl seznámen při uzavření smlouvy, se tak nestal součástí smluvního vztahu. S ohledem na to, že žalobkyně netvrdila ani neprokazovala fakticky vzniklé náklady, spojené s vymáháním pojistného, soud žalobu do částky 300,00 Kč a odpovídající části úroku z prodlení zamítnul. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy s ohledem na to, že žalobkyně byla úspěšná do 46,14 % uplatněného nároku, neúspěšná do 53,86 %, měl by žalovaný jako procesně více úspěšný účastník nárok na náhradu poměrné části, a to 7,72 % jím vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení náklady nevznikly, rozhodl o těchto soud, jak je uvedeno ve výroku II.