21 C 5/2022-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soudu dne 1. 10. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 296 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaný dne 3. 4. 2018 při kontrole ve vozidle právního předchůdce žalobce ([právnická osoba]) neprokázal platnou jízdenkou. Žalovanému tak byla pověřenou osobou uložena povinnost uhradit jízdné ve výši 296 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, o čemž byl sepsán zápis. Na základě rámcové smlouvy ze dne 15. 12. 2015 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (přechodný věřitel). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2019 přechodný věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. 2. Žalovaný se doručené žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce výslovně, žalovaný pak za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu s tímto postupem soudu souhlasili). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Z potvrzení o nedodržení [anonymizováno] ze dne 3. 4. 2018 a oznámení o závadách ze dne 3. 4. 2018 soud zjistil, že uvedeného dne v 19:17 hod. při kontrole ve vlaku 274 byl žalovaný mezi stanicemi [obec] a [obec] hl.n. kontrolována pověřeným pracovníkem právního předchůdce žalobce, kdy bylo zjištěno, že cestuje bez jízdního dokladu. 6. Z tarifu [právnická osoba] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel (platných v rozhodné době) soud zjistil, že podle ceníku činí jízdné 296 Kč a přirážka k jízdnému, pokud cestující nesplní odbavení ve vlaku, 1 000 Kč. 7. Z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015 a ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 25. 10. 2018 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], jako původní věřitel, postoupila svoji pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako přechodného věřitele. 8. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 28. 3. 2019 soud zjistil, že [anonymizována čtyři slova] jako přechodný věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce. 9. Z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 27. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzvána k jeho úhradě. Současně bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky z původního věřitele [právnická osoba], jak na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako přechodného věřitele a postoupení pohledávky z přechodného věřitele na žalobce. 10. Podle § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 11. Podle § 2578 podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 12. Podle § 7 odst. 5 věty první a druhá vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní přepravu, nezakoupí-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovém případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve Smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. 13. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 14. Podle § 37 odst. 5 věty druhá, písmeno c) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu. 15. Podle § 37 odst. 6 téhož zákona, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 16. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 17. Žalovaný porušil svoji povinnost plynoucí ze shora citovaných zákonných předpisů, když při přepravě ve vlaku nepředložil pověřenému pracovníkovi právního předchůdce žalobce platný jízdní doklad. Tyto skutečnosti byly zjištěny z výše uvedeného zápisu o přepravní kontrole. Tyto skutečnosti byly zjištěny z potvrzení o nedodržení [anonymizováno] ze dne 6. 1. 2016 a oznámení o závadách z téhož dne. Za této situace je tedy žalovaný povinen v souladu s tarifem dopravce a ceníkem k tomuto tarifu a dále v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními zaplatit žalobci, na kterého byla pohledávka postoupena, jízdné ve výši 296 Kč a požadovanou přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). 18. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu ve znění po 1.7.2009 (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci 19. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 1 489 Kč a představují: - zaplacený soudní poplatek 400 Kč - náklady právního zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.7.2014 (za převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé a předžalobní výzvu) - paušální částku náhrad hotových výdajů 300 Kč (za úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.7.2014 - částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 189 Kč.