229 C 31/2021-69 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 869 Kč s úrokem a úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku a smluvní pokuty 1 662,90 Kč, neboť účastníci uzavřeli dne 13. 9. 2019 smlouvu o úvěru, žalovaný však peněžní prostředky nevrátil, úrok nezaplatil a za porušení povinnosti ze smlouvy ani smluvní pokutu nezaplatil. 2. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (115a o. s. ř.). 3. Soud na základě účastníky předložených listinných důkazů zjistil, že žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, na základě dostatečných informací získaných od žalovaného, a i nahlédnutím do databází umožňujících toto posouzení, kdy bylo z toho zřejmé, že žalovaný bude úvěr schopen splácet. Žalobkyně a žalovaný, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, uzavřeli písemně smlouvu, jejíž součástí si ujednali podmínky, se kterými byl žalovaný seznámen, kterou se žalobkyně zavázala, že poskytne žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 5 000 Kč, bez ujednání účelu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úhradu pojištění ve výši 16 Kč měsíčně, úrok ve výši 140,06 % ročně, to vše v 24 měsíčních splátkách ve výši 474 Kč, splatných vždy nejpozději 25. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen, blíže specifikovaných ve splátkovém kalendáři. Strany si dále ujednaly v textu smlouvy, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina a některé dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně je oprávněna požadovat, aby žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úrok z prodlení ve výši dle zákona z celé nové jistiny úvěru. Žalobkyně je povinna před zesplatněním vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnou lhůtu alespoň 30 dnů. Pojištění zaniká. Strany si dále ujednaly přímo v textu smlouvy, že v případě, kdy žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že platby žalovaného se započítávají na dlužnou částku podle toho, jak určí žalovaný. Neurčí-li jinak, započítávají se v následujícím pořadí: nejdříve na jednotlivé splátky v pořadí dle jejich splatnosti od nejdříve splatné splátky, následně na smluvní pokuty v pořadí dle jejich splatnosti (a to i na smluvní pokuty nesplatné) a následně na úhradu dalších. Žalobkyně peněžní prostředky na požádání poskytla žalovanému a tento je čerpal. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou [číslo] splatnou dne 25. 6. 2020, o délce 65 dnů. Platby žalovaného ve výši celkem 4 052 Kč žalobkyně použila na dlužnou částku tak, jak uvedla v žalobě. Žalobkyně ještě vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek. Žalovaný však nezaplatil. Automaticky tak došlo k zesplatnění úvěru ke dni 30. 8. 2020. Žalovaný však ani novou jistinu úvěru nezaplatil. Žalovaný ani smluvní pokutu 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru od 1. 11. 2020 do zaplacení nezaplatil. Vzhledem k tomu, že žalobkyni právo na úrok vůbec nevzniklo, jak je uvedeno v právním posouzení níže, žalobkyně plnění žalovaného nezapočetla na dlužnou částku řádně. Soud proto plnění žalovaného ve výši celkem 4 052 Kč započetl na dlužnou částku znovu a řádně. Žalovaný tak nezaplati pouze 948 Kč. 4. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Žalobkyně dle zákona posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, kdy bylo zřejmé, že žalovaný bude úvěr schopen splácet. Žalobkyni tak nic nebránilo úvěr žalovanému poskytnout (§ 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala, že poskytne žalovanému na ho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky bez ujednání účelu, a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úrok 140,06 % ročně, úhradu pojištění, to vše ve splátkách (§ 2395 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně při uzavření jednala jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jde o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Takovéto ujednání ve smlouvě o úroku je však neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 věta prvá o. z.). Totiž, celkové náklady spotřebitelského úvěru (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem) činí 140,06 % ročně, celková výše spotřebitelského úvěru (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 5 000 Kč. Pak při uvážení konkrétních okolností případu, kdy při uzavření smlouvy celkové náklady spotřebitelského úvěru byly přes 140,06 % ročně, kdy splatnost byla ujednána na půl roku, soud má za to, že ujednání o úroku je zjevně nepoctivé. Žalobkyni tak ze smlouvy nevzniklo a nemohlo vzniknout žádné právo na úrok. Strany si také ujednaly v textu smlouvy smluvní pokutu a úrok z prodlení, jak je uvedeno ve zjištění výše. Žalobkyně peněžní prostředky na požádání poskytla žalovanému a tento je čerpal. Žalovaný je však nevrátil řádně a včas. Plnění žalovaného tak žalobkyně nezapočetla řádně. Soud proto plnění žalované započetl znovu a řádně. Žalovaný tak nezaplatil pouze 948 Kč. Dostal se tím do prodlení se splněním splátek, ale jindy, než tvrdila žalobkyně. Žalobkyni proto vzniklo také právo na úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.). Prodlením uvedeným výše tak ze smlouvy automaticky došlo k zesplatnění úvěru, ale jindy, než tvrdila žalobkyně. Žalovaný však ani novou jistinu úvěru jako dlužnou částku dle smlouvy celkem nezaplatil. Žalobkyni tak z důvodu prodlení dle tvrzení žalobkyně nevzniklo a nemohlo vzniknout ani právo na smluvní pokutu (§ 2048 a contrario o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 948 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (výrok I.) a ve zbytku, tj. co do částky 3 921 Kč s úrokem z prodlení a s úrokem a co do smluvní pokuty, žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok II.). 5. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu cca 15 % nároku, neúspěch pak v rozsahu cca 85 % (tj. úspěch žalovaného). Soud náhradu nákladů poměrně rozdělil a přiznal by tak náhradu nákladů řízení žalovanému. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) (výrok. III.).