230 C 11/2021-54 — Městský soud v Brně

Žalobce se po žalované domáhá plnění z titulu dluhu na nájemném a službách za užívání bytu [číslo] nacházející se v 2. nadzemním podlaží domu [adresa], číslo orientační 19, v ulici [ulice], [územní celek], [katastrální uzemí] za období únor až květen 2021 v celkové částce 71 909 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav: žalobce je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v 2. nadzemním podlaží domu [adresa], číslo orientační 19, v ulici [ulice], [územní celek], v [katastrální uzemí], okres [okres], stojícího na parcele [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], vedeným u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ byt“), jak patrno z výpisu z katastru nemovitostí. Dne 3. 2. 2020 uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu o nájmu bytu, na základě které měla žalovaná pronajatý byt na dobu určitou, od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2021. Dle této smlouvy byt rovněž užíval syn žalované, [jméno] [příjmení], viz nájemní smlouva z 3. 2. 2020. Nájemní vztah k předmětnému bytu skončil uplynutím doby dne 28. 2. 2021. K tomuto datu měla žalovaná byt předat a vyklidit, přičemž tak neučinila a byt nevyklidila, nepředala a nadále jej užívá, což plynulo i ze sdělení žalované v emailové komunikaci z 25. 2. 2021. Na základě čl. III bod 1. uvedené nájemní smlouvy byla žalovaná povinna platit k rukám žalobce měsíční nájemné za užívání bytu ve výši 12 000 Kč a zálohu na služby ve výši 3 741 Kč vždy k 20. dni měsíce předcházejícího měsíci, za něž jsou nájemné, jakož i úhrada za služby a internet, hrazeny. Žalovaná byla dále povinna platit za internetové služby částku ve výši 550 Kč, a to vždy k 20. dni měsíce předcházejícího měsíci, za něž jsou nájemné, jakož i úhrada za služby a internet, hrazeny, viz dodatek č. 1 k nájemní smlouvě z 1. 3. 2020, přičemž žalobce tuto platbu požaduje do konce nájemního vztahu, tj. do 28. 2. 2021. Ke dni podání žaloby žalovaná nezaplatila žalobci nájem, zálohu na služby za měsíc únor 2021, březen 2021, duben 2021 a květen 2021. Za měsíc únor 2021 dále nezaplatila za služby spojené s užíváním internetu, kdy jeho úhrada byla sjednána v dodatku č. 1 k nájemní smlouvě z 1. 3. 2020. Žalovaná tak dluží žalobci částku ve výši 71 909 Kč a tato se skládá z následujících položek: -) nájem, záloha na služby a platby za služby [právnická osoba] za únor 2021 (splatné ke dni 20. 1. 2021) ve výši 16 291 Kč (12 000 Kč plus 3 741 Kč plus 550 Kč), -) nájem, záloha na služby za březen 2021 (splatné ke dni 20. 2. 2021) ve výši 15 741 Kč (12 000 Kč plus 3 741 Kč), -) nájem, záloha na služby za duben 2021 (splatné ke dni 20. 3. 2021) ve výši 15 741 Kč, -) nájem, záloha na služby za květen 2021 (splatné ke dni 20. 4. 2021) ve výši 15 741 Kč, -) část nájmu, zálohy na služby za červen 2021 (splatné ke dni 20. 5. 2021) ve výši 16/30 (vyčísleno k datu podání žaloby, tj. k 16. 6. 2021) z celkové částky 15 741 Kč, tj. 8 395 Kč. Z emailové komunikace z 25. 2. 2021 účastníků plyne, že žalovaná dluh vůči žalobci za měsíc únor uznává, jen namítá svou a synovu špatnou finanční a zdravotní situaci. Na další výzvy k úhradě z 1. 4. 2021 a 1. 6. 2021 (předžalobní výzva, k níž byla doložena i podací stvrzenka) již dle tvrzení žalobce nebylo žalovanou reagováno. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalovaná jako nájemkyně (po dobu trvání nájemního vztahu) byla povinna dle ust. § 2246 a nsl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen o.z.) hradit nájemné i zálohy za služby. Současně si účastníci sjednali i úhradu v částce 550 Kč měsíčně za poskytnutou službu – internetové připojení od [právnická osoba] splatné spolu s nájemným a zálohami, tuto platbu žalobce požadoval za měsíc únor 2021, tj. do konce nájemního vztahu. Následně od zániku nájmu tj. od 1. 3. 2021 byla jako bývalá nájemkyně žalovaná povinna dle ust. § 2295 a nsl. o.z. hradit nájemné i zálohy za služby, neboť dle uvedeného ustanovení má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Pokud žalovaná nájemné ani zálohy na služby ve sjednaných termínech splatnosti nehradila, dostala se do prodlení a je tak dle § 1970 o.z. povinna hradit i úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., vždy od data sjednané splatnosti nájmu, záloh a platby za službu internetu, kdy soud prodlení odvíjel od data sjednaného pro splatnost ve smlouvě i po skončení nájmu, když žalovaná na základě nájemní smlouvy i po skončení nájmu věděla kolik, kdy a komu má být hrazeno. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci přísluší náhrada nákladů řízení v částce 16 436 Kč. Tato spočívá jednak v uhrazeném soudním poplatku ve výši 3 596 Kč, dále v mimosmluvní odměně za právní zastoupení dle § 6 a 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění v částce 3 980 Kč za úkon a to za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava věci, podání žaloby a předžalobní výzva), dále v paušální náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 1,3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a to 3x300 Kč, to vše (kromě soudního poplatku) spolu s 21% DPH.