237 C 10/2022-56 — Městský soud v Brně

Žalobou soudu doručenou dne 29. 11. 2021 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím představující nevrácenou půjčku poskytnutou žalované z titulu smlouvy o půjčce ze dne 27. 1. 2021, a částky 500 000 Kč s příslušenstvím představující smluvní pokutu za nevrácení této půjčky za měsíce únor až listopad 2021. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) /. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce s žalovanou dne 27. 1. 2021 uzavřel smlouvu o půjčce částky 1 000 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 10. 2. 2021, jak se z této smlouvy (č. l. 5) podává. Ze smlouvy je rovněž zřejmé, že pro případ, kdy by žalovaná předmět půjčky nevrátila v dohodnuté době, je povinna uhradit žalobci též smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Poskytnutí půjčky bylo zajištěno směnkou (č. l. 6). Čerpání předmětné částky žalovanou je zřejmé z jejího emailu ze dne 26. 11. 2021 (č. l. 4). Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, jak se podává z předžalobní upomínky ze dne 2. 11. 2021 (č. l. 8), 12. 12. 2021 (č. l. 3) a 19. 11. 2021 (č. l. 9), ve které žalobce zesplatnil smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalobce zapůjčil žalované částku 1 000 000 Kč, žalovaná ji v dohodnuté době, tedy do 10. 2. 2021, nevrátila, a tak ji k tomu zavázal soud, a to i s dohodnutou smluvní pokutou ve výši 50 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení za měsíce únor až listopad 2021 Smluvní pokuta byla dohodnuta dle ustanovení § 2048 OZ, dle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podmínky § 2051 OZ, upravující právo soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, naplněny nebyly pro absentující návrh ze strany žalované. Soud neshledal ujednání o smluvní pokutě za nepřiměřené, když zajišťovala její nejzákladnější smluvní povinnost – vrátit poskytnuté prostředky, a její výše 50 000 Kč není s ohledem na výši půjčky nikterak vysoká, a žalované tak rovněž vznikla povinnost uhradit žalobci smluvní pokutu v dohodnuté výši. S ohledem na uvedené soud žalobě plně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s příslušenstvím, tedy s úroky z prodlení v zákonné výši dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ třídenní. Procesně plně úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 42 900 Kč za tři úkony právní služby po 14 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč a náhradou soudního poplatku ve výši 75 000 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna žalobci zaplatit činí 118 800 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 OSŘ.