238 C 5/2022-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou na soud dne 4. 3. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 451 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný na základě nájemní smlouvy užíval prostor sloužící k podnikání [číslo] v domě na ulici [adresa], jehož vlastníkem je žalobce. Mezi účastníky trval do 27. 4. 2021 nájemní vztah. Žalovaný však neuhradil nájem a náklady spojené s užíváním prostoru za březen 2021 a část měsíce dubna 2021 v celkové výši 12 451 Kč. Jelikož se žalovaný dostal s plněním dluhu do prodlení, požaduje žalobce i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k podané žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce výslovně, žalovaný za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu s tímto postupem souhlasili). 4. Z informativního náhledu do katastru nemovitostí (informace k pozemku) soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Brno, jehož součástí je stavba - bytový dům [adresa], adresní místo [adresa]. 5. Ze smlouvy o nájmu prostor [číslo] ze dne 1. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný užíval prostory sloužící k podnikání v 6. nadzemním podlaží budovy [adresa] na adrese [adresa], číslo místnosti 102 o celkové výměře 18 m². Nájem byl sjednán na dobu neurčitou počínaje 1. 2. 2021. Výše nájemného od 1. 2. 2021 do 31. 3. 2021 činila 5 040 Kč a náklady na služby činily 3 240 Kč. Od 1. 4. 2021 činila výše nájemného 2 520 Kč a náklady na služby 1 620 Kč. Žalovaný byl povinen podle čl. 12 odst. 1 uhradit žalobci jistotu do 5 dnů od podpisu smlouvy o nájmu. V případě prodlení žalovaného s úhradou jistoty byl žalobce oprávněn od smlouvy o nájmu odstoupit. 6. Fakturou [číslo] ze dne 2. 3. 2021 se splatností dne 20. 3. 2021 žalobce vyúčtoval žalovanému dlužné nájemné za březen 2021 ve výši 5 040 Kč žalobce požaduje úhradu ve výši 4 540 Kč. 7. Fakturou [číslo] ze dne 2. 3. 2021 se splatností dne 20. 3. 2021 žalobce vyúčtoval žalovanému dlužné provozní náklady za březen 2021 ve výši 3 892 Kč. žalobce požaduje úhradu ve výši 3 892 Kč. 8. Fakturou [číslo] ze dne 6. 4. 2021 se splatností dne 20. 4. 2021 žalobce vyúčtoval žalovanému dlužné nájemné za část měsíce dubna 2021 ve výši 2 520 Kč žalobce požaduje úhradu ve výši 2 268 Kč. 9. Fakturou [číslo] ze dne 6. 4. 2021 se splatností dne 20. 4. 2021 žalobce vyúčtoval žalovanému dlužné provozní náklady za část měsíce dubna 2021 ve výši 1 946 Kč žalobce požaduje úhradu ve výši 1 751 Kč. 10. Z odstoupení od smlouvy o nájmu ze dne 22. 4. 2021 soud zjistil, že žalobce odstoupil od nájemní smlouvy z důvodu, že žalovaný neuhradil jistotu v celkové výši 8 280 Kč, a to s účinností ke dni doručení odstoupení žalovanému. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne 26. 4. 2021. 11. Z výzvy k úhradě ze dne 18. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu za březen a duben 2021 v celkové výši 12 451 Kč. 12. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, přesto, že byl ze strany žalobce k zaplacení dluhu vyzván. Žalovaný nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 13. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 14. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). 15. Podle § 2302 odst. 1 občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. 16. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 17. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný v období od 1. 3. 2021 do 26. 4. 2021 užíval předmětný prostor na základě nájemní smlouvy, nezaplatil však nájemné a zálohy za služby za období od března do dubna 2021. Za měsíc březen 2021 činil nájem 5 040 Kč a náklady na služby 2 520 Kč, v dubnu činil nájem 3 240 Kč a náklady na služby 1 620 Kč. S ohledem na vyúčtování nájemného a provozních nákladů soud přiznal žalobci nárok na zaplacení částky v celkové výši 12 451 Kč, a to dlužné nájemné za březen 2021 ve výši 4 540 Kč, dlužné provozní náklady za březen 2021 ve výši 3 892 Kč, dlužné nájemné za duben 2021 ve výši 2 268 Kč a dlužné provozní náklady za duben 2021 ve výši 1 751 Kč. 18. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to uplynutím lhůty ve výzvě k vydání bezdůvodného obohacení, žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 19. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 advokátního tarifu 1 620 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 13 advokátního tarifu ve výši á 300 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta ve výši 1 201 Kč) činí 7 961 Kč.