33 C 247/2021-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení celkem částky 15 470 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 24. 2. 2011 smlouvu o půjčce [číslo] kdy předmětem smlouvy byla zápůjčka ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se vedle jistiny zavázal zaplatit předchůdci žalobce částku 8 700 Kč, která představuje kapitalizované úroky za zapůjčené peněžní prostředky. Předmětnou částku se zavázal uhradit ve 45 týdenních splátkách po 460 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 5. 1. 2012. Žalovaný uhradil částku 6 179,71 Kč, kterou žalobce započetl na jistinu a částku 5 828,70 Kč, kterou započetl na dlužný poplatek. Z výše uvedené smlouvy se žalobce domáhá zaplacení částky 5 820,29 Kč jako dlužné jistiny, dále částky 2 871,30 Kč jako dlužného poplatku a dále kapitalizované úroky ve výši 3 931,33 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 528,42 Kč a dále úrok z dlužné jistiny ve výši 21 %, a dále zákonný úrok z prodlení. Dále žalobce v žalobních tvrzeních uvedl, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce [číslo] to dne 22. 10. 2010. Na základě výše uvedené smlouvy žalovanému předchůdce žalobce poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázal včetně souhrnného poplatku ve výši 8 360 Kč uhradit v 60 týdenních splátkách po 310 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na den 16. 12. 2011. Žalovaný na jistinu zaplatil celkem částku 5 735,29 Kč a na souhrnný poplatek částku 5 846,30 Kč. Předmětnou žalobou se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 264,71 Kč, dlužného souhrnného poplatku ve výši 2 513,70 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 913,52 Kč, a dále zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalobce nedostavil, z jednání se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Žalovaný, který se k jednání dostavil, namítl promlčení nároku uplatněného předmětnou žalobou. 5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne 24. 2. 2011 smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalovanému půjčku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vedle poskytnuté jistiny uhradit předchůdci žalobce poplatek ve výši 8 700 Kč, to vše v pravidelných týdenních splátkách v počtu 45 ve výši 460 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 5. 1. 2012. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytl předchůdce žalobce žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit vedle jistiny předchůdci žalobce poplatek ve výši 8 360 Kč, to vše v pravidelných týdenních splátkách v počtu 59 po 310 Kč Poslední splátka tak byla stanovena na den 16. 12. 2011. Z přípisu společnosti [právnická osoba] ze dne 17. 6. 2016 a podacího archu ze dne 1. 7. 2016 soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 12. 3. 2020 a podacího lístku ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky. 6. Dle ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Dle ustanovení § 100 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 odst. 1, se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanoveném (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. 8. Dle ustanovení § 101 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 9. Dle ustanovení § 103 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatný celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. 10. Po zhodnocení provedeného dokazování a jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že v daném případě nejsou dány podmínky pro vyhovění žaloby. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o půjčce dle ustanovení § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., kdy smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle uzavřených smluv předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky, tento půjčky částečně hradil. Jak uvedeno výše, předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dvě smlouvy o půjčce a na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 24. 2. 2011 předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky včetně poplatku uhradit ve 45 týdenních splátkách po 460 Kč Poslední splátka tak byla stanovena na den 5. 1. 2012. Dle smlouvy o půjčce [číslo] předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal včetně poplatku ve výši 8 360 Kč uhradit v 60 týdenních splátkách po 310 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na den 16. 12. 2011. Žaloba v dané věci byla podána dne 1. 9. 2020, tedy po tříleté promlčecí lhůtě. U závazku ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 24. 2. 2011 počala běžet tříletá promlčecí lhůta dne 6. 1. 2012, kdy mohl žalobce vykonat své právo poprvé, u smlouvy o půjčce [číslo] počala běžet tříletá promlčecí lhůta dnem 17. 12. 2011. K datu podání žaloby, tj. 1. 9. 2020 tříletá promlčecí lhůta uplynula. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v průběhu řízení vznesl námitku promlčení, nelze žalobci jeho právo přiznat (§ 100 odst. 1 občanského zákoníku). Soud s ohledem na tuto skutečnost již nehodnotil předložené důkazy z jiné stránky, jako například platnost smluv o půjčce a podobně s ohledem na výše uvedené, neboť na závěrech soudu by toto ničeho nezměnilo. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení, tento však v průběhu řízení žádné náklady řízení neuplatňoval, soud proto rozhodl, jak shora ve výroku II. uvedeno.