33 C 95/2022-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 5 487 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že předchůdce žalobce, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu – zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonním číslům [tel. číslo] a [tel. číslo]. Žalovanému byly poskytnuty sjednané služby včetně služeb doplňkových a poskytovanými třetími stranami. V rámci těchto služeb docházelo ze strany [anonymizováno] i k účtování zprostředkovatelského poplatku dle ceníku za zprostředkování těchto služeb třetích stran. Žalovaný porušil smlouvu, když řádně a včas neuhradil poskytnuté služby zprostředkovaného prodeje a to dle vyúčtování služeb [číslo] za období od 20. 4. 2013 do 19. 5. 2013, vystaveného dne 31. 5. 2013. Žalobce po žalovaném uplatňuje částku 5 487 Kč s úrokem z prodlení, k zaplacení této částky byl žalovaný písemně vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalobce nedostavil, z jednání se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobce dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Žalovaný u jednání uvedl, že nevěděl, o co jde, pokud se jedná o [právnická osoba], matně si něco vzpomíná. Dále uvedl, že se jedná o starou věc a má za to, že nárok je promlčený, a proto navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta. 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. 6. Z účastnické smlouvy [číslo] zákaznické smlouvy [číslo] soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne 5. 3. 2013 smlouvu, na základě které se předchůdce žalobce zavázal poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a další nabízené služby v rozsahu, jež byly sjednány v nastavení služeb k telefonnímu číslu [tel. číslo] a telefonnímu číslu [tel. číslo]. Z vyúčtování služeb [číslo] ze dne 31. 5. 2013 soud zjistil, že předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému služby za období od 20. 4. do 19. 5. 2013 v celkové výši 6 637 Kč, kdy z této částky za služby vyúčtoval žalovanému 5 275,15 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 150 Kč, zprostředkované služby ve výši 60 Kč a platební služby ve výši 151,98 Kč. Splatnost faktury byla stanovena na den 18. 6. 2013. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 25. 2. 2020 a podacího lístku z téhož data soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky do data 6. 3. 2020. Z přípisu společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 3. 12. 2019 soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že v daném případě nejsou dány podmínky pro vyhovění žaloby. Žalobce se předmětnou žalobou domáhá zaplacení vyúčtování služeb provedených fakturou [číslo] za období od 20. 4. 2013 do 19. 5. 2013 v celkové výši 5 487 Kč. Žalobce v žalobě nespecifikoval v rámci skutkových tvrzení, jaké konkrétní služby předmětným vyúčtováním předchůdce žalobce vyúčtoval a v jaké výši, pouze obecně uvedl, že se žalovaný zavázal řádně platit ceny v souladu se smlouvou v rámci vyúčtování od [anonymizováno], kdy se zejména jedná o položky s označením„ zprostředkované služby (zejména SMS na speciálně zpoplatněná čísla, audiotext), platební služby (zejména dárcovské SMS, platba přes SMS), a dále uhrazení poplatku dle ceníku za zprostředkování těchto služeb třetích stran.“ Navíc k důkazu doložil listinu a to vyúčtování služeb [číslo] za období od 20. 4. do 19. 5. 2013, která je v rozporu se skutkovými tvrzeními uvedenými v žalobě, kdy se domáhá částky 5 487 Kč, přičemž předmětné vyúčtování zní na částku 6 637 Kč. Žalobce v žalobě nespecifikoval, jaké konkrétní vyúčtované ceny a poplatky a v jaké výši uplatňuje z předmětného vyúčtování. Žalobě nebylo možno rovněž vyhovět z důvodu vznesené námitky promlčení. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Dle ustanovení § 3036 téhož zákona, podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Dle ustanovení § 100 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013, se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. 8. Dle ustanovení § 101 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 9. Dle ustanovení § 111 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv. 10. V daném případě se jednalo o právní vztah vzniklý za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., splatnost faktury dle tvrzení žalobce nastala 18. 6. 2013, kdy se jednalo o vyúčtování služeb poskytnutých v období od 20. 4. 2013 do 19. 5. 2013. Tříletá promlčecí lhůta tak uplynula dne 19. 6. 2016. Žaloba u zdejšího soudu byla podána dne 23. 11. 2021, tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Vzhledem k tomu, že žalovaný u jednání vznesl námitku promlčení, nemohlo být žalobě vyhověno ani z výše uvedeného důvodu. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení, žalovaný však uvedl, že žádné náklady řízení neuplatňuje v souvislosti s tímto řízením, soud proto rozhodl tak, jak shora ve výroku II. uvedeno.