33 C 97/2022-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 5 355 Kč s příslušenstvím, kdy žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem osobního vozidla [registrační značka], v období ode dne 1. 6. 2020 do dne 31. 10. 2020 neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud tak jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], neměl sjednáno v období od 1. 6. 2020 do 31. 10. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výzvou ze dne 27. 5. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ve výši 5 355 Kč. Předmětná výzva byla žalovanému doručena dne 28. 5. 2021. Žalovanému byla stanovena lhůta k úhradě příspěvku do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Tyto skutečnosti soud zjistil z karty vozidla, přípisu žalobce ze dne 27. 5. 2021 a sdělení České pošty ohledně doručení zásilky [anonymizováno]. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 30. 9. 2021 a informace k zásilce č. [anonymizováno] soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy zásilka – předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 30. 9. 2021. 5. Žalobce předmětnou žalobou uplatňoval rovněž poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. K žalobě však nedoložil žádný důkaz, kterým by prokázal, že žalovanému zaslal upomínku, rovněž tak ve výzvě k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 27. 5. 2021 žalovaného nevyzval k úhradě výše uvedeného poplatku. 6. Dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2. 7. Dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že nestanoví-li tento zákon jinak: a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona, splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou vozidel, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupnou, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost hradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Žalobce v projednávané věci uplatňuje proti žalovanému jako vlastníkovi vozidla nárok na zaplacení příspěvku dle uvedeného ustanovení § 4 odst. 1 ve výši 5 355 Kč a nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč. Není pochyb o tom, že v rozhodném období, tj. ode dne 1. 6. 2020 do dne 31. 10. 2020, předmětné vozidlo bylo v registru silničních vozidel zapsáno, jeho vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný. V řízení nebylo prokázáno, že by předmětné vozidlo bylo vyřazeno z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, či vozidlo odcizené. Současně je nesporné, že v rozhodném období nebyla splněna povinnost pojištění tohoto vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. Ze strany žalovaného došlo k porušení povinností dle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a v návaznosti na to je povinen zaplatit žalobci příspěvek podle citovaného ustanovení § 4 odst. 1. Vzhledem k tomu, že se žalovaný se svým plněním dostal do prodlení, náleží žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, úroky z prodlení, jejichž výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. V části, kdy se žalobce domáhá zaplacení poplatku ve výši 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, žalobce neunesl důkazní břemeno stran tvrzení, že žalovaný byl upomínán o úhradě příspěvku. K důkazu nedoložil žádnou listinu, kterou by tato tvrzení prokázal a to upomínku ani důkaz o tom, že by upomínka byla žalovanému doručena. Každý z účastníků má dle ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř., povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Tyto důkazy jsou účastníci povinni doložit ve formě, kterou svá tvrzení prokážou. Žalobce v žalobě netvrdil, k jakému datu žalovanému zaslal upomínku, neoznačil k tomuto žádný důkaz, kterým by prokázal, že žalovanému upomínku zaslal. Vzhledem k tomu, že náklady spojené v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek náleží až v případě, že žalobce prokáže, že takovéto náklady vynaložil, nebylo možno v této části žalobě vyhovět a žalobci poplatek ve výši 300 Kč přiznat. Žalobce se k jednání nedostavil, z jednání se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Nemohlo mu tak být dáno poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť tato poučení se poskytují účastníkům, kteří se k jednání dostaví. Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít výlučně k tíži žalobce. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále v odměně za právní zastoupení a to tři úkony právní pomoci po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. + DPH ve výši 21 %.