34 C 116/2022-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 28. 1. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 230 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“) provozoval v období od 5. 2. 2020 do 16. 5. 2020 vozidlo r.z. [anonymizováno], jehož je vlastníkem, bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku pro období bez pojištění vozidla žalované podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí 65 Kč; výše zákonného příspěvku za 102 dnů, kdy žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, činí 6 630 Kč. Žalobce dále požadoval poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný dále v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 provozoval v období od 17. 5. 2020 do 2. 12. 2020 vozidlo r.z. [anonymizováno], jehož je vlastníkem, bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku pro období bez pojištění vozidla žalované podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí 65 Kč; výše zákonného příspěvku za 200 dnů, kdy žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, činí 13 000 Kč. Žalobce dále požadoval poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 3. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 5. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav 6. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [číslo] ze dne 23. 7. 2020 vyplývá, že žalovaný byl jako vlastník a provozovatel vyzván k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo r.z. [anonymizováno] s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ za dobu od 5. 2. 2020 do 16. 5. 2020 ve výši 6 630 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. Přípisem ze dne 29. 10. 2020 a 10. 12. 2020 byl žalovaný opětovně vyzýván k zaplacení příspěvku ve výši 6 630 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. Na svůj dluh žalovaný neuhradil ničeho. 7. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [číslo] ze dne 6. 5. 2021 vyplývá, že žalovaný byl jako vlastník a provozovatel vyzván k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo r.z. [anonymizováno] s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ za dobu od 17. 5. 2020 do 2. 12. 2020 ve výši 13 000 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. Přípisem ze dne 11. 8. 2021 byl žalovaný opětovně vyzýván k zaplacení příspěvku ve výši 13 000 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. Na svůj dluh žalovaný neuhradil ničeho. 8. K zaplacení byl žalovaný vyzván taktéž v rámci předžalobní upomínky ze dne 6. 10. 2021 a 8. 11. 2021. 9. Žalovaný žalobci výše specifikované dlužné částky neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tyto svoje povinnosti splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 10. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 11. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dále aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle jeho § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., ocitne-li se dlužník v prodlení s plněním má věřitel právo požadovat po dlužníku zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Žalovaný byl jako vlastník a provozovatel vozidla r.z. [anonymizováno] povinen uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tuto povinnost však nesplnil. V období 5. 2. 2020 do 16. 5. 2020 a od 17. 5. 2020 do 2. 12. 2020, kdy nebylo vozidlo r.z. [anonymizováno] pojištěno a kdy byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, tj. za dobu celkem 302 dní, činí dluh 19 630 Kč při denní sazbě 65 Kč za vozidlo s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný je tedy ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona osobou povinnou k úhradě příspěvku ve výši 6 630 Kč a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč a k úhradě příspěvku ve výši 13 000 Kč a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve 300 Kč za vozidlo r.z. [anonymizováno]. Soud mu tedy uložil povinnost, aby žalobci zaplatil celkovou částku 20 230 Kč. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 810 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky 300 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 262 Kč.