34 C 174/2021-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 12. 2020, doplněnou o podání ze dne 4. 11. 2021, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 10 280 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřel se žalovaným zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonním číslům [číslo] a [číslo], jejíž nedílnou součástí byly kupní smlouvy ke koncovým zařízením. Žalovanému byla poskytnuta podmíněná sleva ke kupní ceně zařízení za dodržení doby trvání účastnické smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce sjednané kupní ceny zařízení v pravidelných měsíčních splátkách, tuto povinnost však nesplnil, když nehradil pravidelné měsíční splátky za koncová zařízení. Právnímu předchůdci žalobce tak vznikl nárok na vrácení podmíněné slevy ve výši 2 x 1 000 Kč a zbylé části kupní ceny ve výši 8 280 Kč. Pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 3. 7. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Soud provedl dokazování listinami, z něhož zjistil tento skutkový stav. 5. Ze zákaznické smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že v rámci této byla dne 8. 2. 2018 uzavřena účastnická smlouva [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytovat pro žalovaného služby elektronických komunikací k telefonnímu číslu [číslo]. Součástí účastnické smlouvy byla kupní smlouva koncového zařízení [anonymizována tři slova] (2017) [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [číslo], za cenu ve výši 8 989 Kč s akontací 169 Kč. Žalovanému byla poskytnuta sleva na koncové zařízení ve výši 1 000 Kč, která byla podmíněna dobou trvání účastnické smlouvy; v případě nedodržení doby trvání účastnické smlouvy byl žalovaný povinen poskytnutou slevu vrátit žalobci. Zbylou část kupní ceny se žalovaný zavázal uhradit ve 23 měsíčních splátkách po 340 Kč splatných s vyúčtováním vystaveným žalobcem. 6. Ze zákaznické smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že v rámci této byla dne 10. 2. 2018 uzavřena účastnická smlouva [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytovat pro žalovaného služby elektronických komunikací k telefonnímu číslu [číslo]. Součástí účastnické smlouvy byla kupní smlouva koncového zařízení [anonymizována dvě slova] 2017 - [anonymizováno], IMEI [číslo], za cenu ve výši 3 189 Kč s akontací 1 Kč. Žalovanému byla poskytnuta sleva na koncové zařízení ve výši 1 000 Kč, která byla podmíněna dobou trvání účastnické smlouvy; v případě nedodržení doby trvání účastnické smlouvy byl žalovaný povinen poskytnutou slevu vrátit žalobci. Zbylou část kupní ceny se žalovaný zavázal uhradit v 5 měsíčních splátkách po 200 Kč splatných s vyúčtováním vystaveným žalobcem. 7. Z dopisu ze dne 8. 5. 2018 soud zjistil, že s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou poskytnutých služeb žalobce vypověděl účastnické smlouvy k telefonnímu číslu [číslo] a [číslo]. 8. Z vyúčtování splátek za zařízení [číslo] ze dne 28. 6. 2018 soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval nesplacenou cenu zařízení k telefonnímu číslu [číslo], IMEI [číslo], ve výši 7 480 Kč a nesplacenou cenu zařízení k telefonnímu číslu [číslo], IMEI [číslo], ve výši 800 Kč, tj. částku v celkové výši 8 280 Kč; faktura se stala splatnou dne 12. 7. 2018. 9. Z vyúčtování [číslo] (vrubopis) ze dne 3. 7. 2018 soud zjistil, že žalobce žalovanému doúčtoval podmíněnou sleva za poskytnuté zařízení k telefonnímu číslu [číslo], IMEI [číslo], ve výši 1 000 Kč; faktura se stala splatnou dne 17. 7. 2018. 10. Z vyúčtování [číslo] (vrubopis) ze dne 3. 7. 2018 soud zjistil, že žalobce žalovanému doúčtoval podmíněnou sleva za poskytnuté zařízení k telefonnímu číslu [číslo], IMEI [číslo], ve výši 1 000 Kč; faktura se stala splatnou dne 17. 7. 2018. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 právní předchůdce žalobce s účinností ke dni 3. 7. 2020 postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Tato skutečnost byla žalovanému dne 30. 7. 2020 písemně oznámena 12. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného na výši dluhu a vyzval jej k jeho zaplacení. 13. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný 14. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována 15. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upraven. 16. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací v souladu s § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaný se současně zavázal hradit kupní cenu zařízení; v případě prodlení s úhradou ceny koncových zařízení byl povinen žalobci vrátit podmíněnou slevu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek za koncová zařízení a vůči žalobci mu tak vznikl dluh v celkové výši 10 280 Kč sestávající podmíněné slevy v celkové výši 2 000 Kč za nedodržení doby trvání jednotlivých účastnických smluv a z dlužné kupní ceny koncových zařízení ve výši 8 280 Kč. Soud proto žalovaného zavázal, aby žalobci zaplatil dlužnou částku v celkové výši 10 280 Kč. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, vznikl žalobci nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 nového občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které činí 2 252 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud postupoval podle § 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“), když dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny předpoklady pro aplikaci tohoto ustanovení. Předmětem řízení, v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů, je peněžité plnění, jehož výše nepřesahuje 50.000 Kč, a soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se peněžitého plnění v souvislosti s neuhrazenými platbami ze smluv o poskytování služeb elektronických komunikací domáhá u zdejšího soudu opakovaně, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky 300 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč.