34 C 203/2021-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 23. 7. 2019 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 176 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na základě které se žalobce zavázal prodat a žalovanému dále dodávat nápoje do jeho provozovny v [obec]. Žalovaný však žalobci za dodané zboží sjednanou cenu nezaplatil a vůči žalovanému mu vznikl dluh ve výši 588 Kč dle daňového dokladu [číslo] dluh ve výši 588 Kč dle daňového dokladu [číslo]. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení dlužné částky v celkové výši 1 176 Kč, příslušenství a nákladů spojených s uplatněním každé jednotlivé pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o prodeji ze dne 7. 1. 2019 soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na základě které se žalobce zavázal žalovanému prodat a dodávat nealkoholické a alkoholické nápoje do provozovny žalovaného [příjmení] [jméno] na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal za odebrané zboží uhradit cenu dle vystaveného daňového dokladu ve výši odpovídající ceníku žalobce. 6. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 21. 2. 2019 soud zjistil, že na základě objednávky žalovaného ze dne 8. 1. 2019 žalobce dne 10. 1. 2019 dodal žalovanému zboží a téhož dne vystavil předmětný daňový doklad na částku 588 Kč. Splatnost daňového dokladu nastala dne 24. 1. 2019. 7. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 24. 1. 2019 soud zjistil, že na základě objednávky žalovaného ze dne 22. 1. 2019 žalobce dne 24. 1. 2019 dodal žalovanému zboží a téhož dne vystavil předmětný daňový doklad na částku 588 Kč. Splatnost daňového dokladu nastala dne 7. 2. 2019. 8. Z výzvy k úhradě ze dne 27. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl na existenci dluhu ze strany právního zástupce žalobce upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. 9. Žalovaný žalobci výše specifikované dlužné částky neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tyto svoje povinnosti splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 10. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 11. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 12. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalovanému nealkoholické a alkoholické nápoje a žalovaný se zavázal za dodané zboží hradit částku dle vystavených faktur. Na fakturu [číslo] ve výši 588 Kč a fakturu [číslo] ve výši 588 Kč žalovaný neuhradil ničeho. Soud proto žalobě plně vyhověl (výrok I.) a zavázal žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 1 176 Kč. Správnost stanovené výše dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Soud rovněž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním každé jednotlivé pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ustanovení § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 14. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 1 000 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % v částce 819 Kč.