34 C 32/2021-147 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 4. 9. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 158 986,44 Kč s příslušenstvím a též náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnil tak, že mezi účastníky byla dne 7. 12. 2015 uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a závazek žalovaného splácet poskytnutou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 4,9 % ročně, přičemž výše měsíční splátky činila 4 269 Kč a byla splatná vždy 20. dne kalendářního měsíce. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byl sazebník žalobce, všeobecné obchodní podmínky žalobce a úvěrové podmínky pro fyzické osoby - nepodnikatele. 3. Mezi účastníky byl dále dne 30. 1. 2019 uzavřen dodatek ke smlouvě o úvěru, na základě kterého žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše 178 930,23 Kč. Účastníci sjednali odklad splátek a žalovanému tak nově vznikla povinnost splácet dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 255 Kč počínaje 20. 6. 2019. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, žalobce proto úvěr ke dni 16. 6. 2020 zesplatnil. Ke dni podání žaloby činila výše pohledávky žalobce 158 986,44 Kč (tvořená 156 736,44 Kč jistinou úvěru a 2 250 Kč poplatky dle sazebníku žalobce), dále kapitalizovaný úrok 3 369,16 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 1 064,07 Kč. 4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 20. 8. 2021 a 29. 10. 2021. Uvedl, že není státním občanem České republiky a nemá v České republice ani bydliště. Na adrese [adresa žalovaného], se nezdržuje, jeho bydliště se nachází na adrese [adresa], a dle názoru žalovaného tak není dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Žalovaný dále namítl, že žalobce před poskytnutím úvěru dostatečně nezkoumal jeho úvěruschopnost. Závěrem vznesl námitku promlčení dluhu, resp. jednotlivých splátek. 5. Cizí prvek v této věci spočívá v tom, že žalovaný je státní občan [anonymizováno]. Dle výpisu z informačního systému základních registrů plyne, že žalovaný má adresu pobytu na území České republiky, a to [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaný následně sdělil, že se již v České republice nezdržuje s úmyslem zdržovat se zde trvale, jeho bydliště se nyní nachází na adrese [adresa], [příjmení] [příjmení] 421 [příjmení] [jméno], [anonymizováno]. 6. Pravomoc českých soudů se v dané věci odvíjí od čl. 6 odst. 1 ve spojení s čl. 25 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012. Žalovaný nemá bydliště v některém členském státě Evropské unie. Mezi účastníky však byla v čl. 33 všeobecných obchodních podmínek žalobce, jež jsou součástí úvěrové smlouvy, sjednána pravomoc českých soudů. S ohledem na znění čl. 25 odst. 1 písm. a) nařízení a ujednání účastníků v čl. 33 všeobecných obchodních podmínek je ve věci dána výlučná pravomoc českých soudů bez ohledu na bydliště žalovaného. 7. V souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3853/2017, soud o pravomoci českých soudů, resp. o námitce žalovaného stran nedostatku pravomoci českých soudů, rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí. 8. Právem rozhodným je podle čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, hmotné právo české, neboť strany si toto v čl. 33 všeobecných obchodních podmínek žalobce výslovně sjednaly. 9. Podáním doručeným soudu dne 8. 10. 2021 vzal žalobce návrh ohledně 1 250 Kč částečně zpět. Uvedl, že žalovaný dne 28. 6. 2021 uhradil částku 500 Kč, dne 30. 6. 2021 částku 500 Kč a dne 1. 10. 2021 částku 250 Kč. U jednání dne 11. 1. 2022 vzal žalobce dále návrh částečně zpět ohledně částky 1 000 Kč s odůvodněním, že žalovaný dne 22. 10. 2021 uhradil částku 250 Kč, dne 2. 12. 2021 částku 250 Kč a dne 17. 12. 2021 částku 500 Kč. Celková úhrada žalovaného ve výši 2 250 Kč byla žalobcem započtena na kapitalizovaný úrok. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil v souladu s § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ občanský soudní řád“) výrokem I. tohoto rozsudku. 10. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 11. Z žádosti o poskytnutí optimální půjčky [číslo] ze dne 7. 12. 2015, smlouvy o úvěru reg. [číslo] ze dne 7. 12. 2015 a standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření takové smlouvy. Ze smlouvy vyplývá, že žalobci vznikla povinnost poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč s tím, že v částce 128 000 Kč se jednalo o účelový úvěr poskytnutý za účelem konsolidace předchozích dluhů žalovaného a ve zbytku, tj. v částce 172 000 Kč, se jednalo o neúčelový úvěr. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou částku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 269 Kč po dobu 84 měsíců; poslední splátka byla splatná dne 20. 11. 2022. Úrok z úvěru byl sjednán 4,9 % ročně. Ve smlouvě se žalovaný zavázal hradit žalobci veškeré poplatky a jiné platby spojené s úvěrovou smlouvou dle sazebníku žalobce. Dle závěrečných ustanovení ve smlouvě jsou její nedílnou součástí všeobecné obchodní podmínky, dále uvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, sazebník, oznámení o úrokových sazbách, pravidla časového pořadí úhrad pohledávek v rozsahu relevantním k této smlouvě a vzorový příklad se splátkovým kalendářem. 12. Z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí optimální půjčky pro žalovaného, výsledku aplikačního ratingu, dokladu o příjmu, dokladu totožnosti a výpisu z účtu žalovaného soud zjistil následující. Předložený doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován v databázi neplatných dokladů. Mimo dluh ze spotřebitelského úvěru u [právnická osoba], na jehož konsolidací byl ze strany žalobce poskytnut žalovanému do výše 128 000 Kč spotřebitelský úvěr, neměl žalovaný ke dni uzavření smlouvy o úvěru žádné další dluhy, dluhy po splatnosti a nebyl zjištěn žádný negativní údaj o schopnosti žalovaného řádně hradit dluhy. Žalovaný rovněž nebyl veden v registru úpadců. Z předložených listin se dále podává, že žalovaný měl pravidelný měsíční příjem ve výši 23 997 Kč. Ohledně výdajů soud zjistil, že žalovaný uvedl náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč a spoření ve výši 3 000 Kč. Z předložených listin poté plyne (zejména z výpisu z účtu), že skutečné výdaje žalovaného činily cca 4 200 Kč měsíčně. Žalovaný dále hradil úvěr u společnosti [právnická osoba] ve výši 15 000 Kč s tím, že tato splátka měla být po konsolidaci nahrazena splátkou ve výši 4 269 Kč. 13. Z úvěrových podmínek žalobce se podává, že za porušení smlouvy o úvěru se považuje prodlení s jakýmkoliv dluhem vzniklým na základě takové smlouvy (bod 8.1, písm. a), v případě porušení smlouvy byl žalobce oprávněn mj. dle vlastní úvahy požadovat okamžité splacení celého úvěru (bod 9.1.) a 9.2) 14. Z všeobecných obchodních podmínek žalobce bylo zjištěno, že v čl. 33 účastníci pro případ budoucích sporů sjednali příslušnost českých soudů. 15. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 1. 2019 se podává, že na základě čerpání úvěru reg. [číslo] vznikl žalovanému ke dni podpisu tohoto dodatku dluh ve výši 178 930,23 Kč sestávající z jistiny ve výši 178 687,02 Kč a úroků z úvěru ve výši 243,21 Kč, který žalovaný podpisem dodatku co do jeho důvodu a výše uznal. Dodatkem byl dále sjednán odklad splátek na období od 20. 2. 2019 do 20. 5. 2019. Od 20. 6. 2019 byl žalovaný povinen hradit dluh v 46 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 255 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 4 211,61 Kč. Součástí dodatku byl nový splátkový kalendář, ze kterého se podává, že poslední splátka měla být uhrazena dne 20. 4. 2023. 16. Z historického výpisu z účtu se podává, že ke dni 25. 6. 2020 činila výše dlužné jistiny úvěru 156 736,44 Kč, přičemž žalobce pro žalovaného provedl úkony spojené se správou úvěru v částce 2 250 Kč. 17. Z upomínky ze dne 24. 2. 2020 se podává, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost zesplatnění celého dluhu. 18. Z upomínky ze dne 3. 6. 2020 se podává, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu a poskytl mu prodlouženou lhůtu k úhradě celého dluhu do 16. 6. 2020. 19. Z výzvy k úhradě ze dne 7. 7. 2020 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 163 873,78 Kč a upozornil jej na možnost uplatnění nároku soudní cestou. 20. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 21. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy,