34 C 87/2022-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 10. 12. 2021, doplněnou o podání ze dne 6. 6. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 17 525,33 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla dne 23. 10. 2010 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 12 000 Kč za úplatu v podobě poplatku ve výši 8 712 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a poplatek ve 45 pravidelných týdenních splátkách po 468 Kč do 3. 9. 2011. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na dluh uhradil 400 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 768,25 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 037,06 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 11 768,25 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení. 2. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dále dne 7. 5. 2010 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 10 000 Kč za úplatu v podobě poplatku ve výši 8 360 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a poplatek v 60 pravidelných týdenních splátkách po 310 Kč do 1. 7. 2011. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na dluh uhradil 7 790 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 5 757,08 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 854,67 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 757,08 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení. 3. S účinností ke dni 26. 2. 2016 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce. 4. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.). 6. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 7. Ze smlouvy ze dne 23. 10. 2010 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč za poplatek ve výši 8 712 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši 20 712 Kč splácet ve 45 pravidelných týdenních splátkách po 468 Kč Poslední splátka ve výši 120 Kč byla splatná dne 3. 9. 2011. 8. Ze smlouvy ze dne 7. 5. 2010 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč za poplatek ve výši 8 360 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši 18 360 Kč splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po 310 Kč Poslední splátka ve výši 70 Kč byla splatná dne 1. 7. 2011. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 soud zjistil, že s účinností k témuž dni právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], postoupil své pohledávky za žalovaným ze smlouvy o půjčce [číslo] smlouvy o půjčce [číslo] žalobce. Postoupení pohledávek na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno dne 26. 2. 2016. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. 11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 12. Soud v projednávané věci podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „nový občanský zákoník“) aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ starý občanský zákoník) a zákon č. 519/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“). 13. Podle § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 499 obchodního zákoníku, za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. 15. Podle § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek. 16. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 17. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského a obchodního zákoníku v rozhodném znění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 18. Žalovaný coby dlužník z uzavřené smlouvy o půjčce [číslo] [číslo] dle § 497 a.n. obchodního zákoníku, porušil svoji povinnost plynoucí mu z těchto smluv, když řádně (v plné výši) a včas nehradil splátky půjčky, ačkoliv žalobce svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému bezezbytku splnil. Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval. Vzhledem k uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.) a přiznal žalobci oproti žalovanému právo na zaplacení jistiny ve výši 11 768,25 Kč a jistiny ve výši 5 757,08 Kč. 19. Protože žalovaný svůj peněžitý závazek řádně a včas neuhradil, dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen plnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 20. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky 300 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč. 21. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.