34 C 92/2022-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 30. 11. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 29. 7. 2021 byl proveden odtah vozidla [registrační značka] z ulice [ulice] v [obec], neboť žalovaný nerespektoval dopravní značení (dočasný zákaz stání). Žalobci vznikly náklady spojené s odtahem v celkové výši 1 500 Kč, které jsou předmětem tohoto řízení. 2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 4. Z pověření správce místních komunikací na území města Brna ze dne 30. 6. 2016 soud zjistil, za účelem zajištění výkonu správy místních komunikací byla pověřena společnost [právnická osoba], [IČO]. Schůze Rady města Brna ve svém usnesení č. R8/015 ze dne 27. 2. 2019, stanovila cenu za zpětný odtah vozidla částkou 1 500 Kč včetně DPH. Z protokolu o provedení technického úkonu ze dne 29. 7. 2021 bylo zjištěno, že dne 29. 7. 2021 byl proveden odtah vozidla [registrační značka], značka [anonymizováno], z ulice [ulice], [obec], a to za účelem blokového čištění. Z karty vozidla [anonymizováno] centrálního registru vozidel se podává, že provozovatelem vozidla byl v rozhodné době žalovaný. Z výzvy k zaplacení nákladů odtahu vozidla ze dne 11. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby písemně vyzval. 5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný. 6. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Soud učinil tento skutkový závěr 7. Dle ust. § 19a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, není-li možné dodržet lhůtu podle písmene 8. Podle ust. § 19b odst. 2 věta první zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel 9. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 10. V daném případě žalovaný nerespektoval dočasnou dopravní značku o dočasném zákazu stání, která byla na ulici [ulice], [obec] dne 29. 7. 2021 umístěna za účelem blokového čištění, a proto bylo vozidlo [registrační značka], značka [anonymizováno], téhož dne odtaženo. Vzhledem k tomu, že k uvedenému dnu odtahu byl žalovaný provozovatelem předmětného vozidla, je povinen částku 1 500 Kč žalobci zaplatit. Žalovaný byl řádně žalobcem vyzván k úhradě této částky, uvedenou částku nezaplatil, proto ho soud k této povinnosti zavázal výrokem I. tohoto rozsudku včetně úroků z prodlení, když tyto jsou odůvodněny ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a jejich výše je odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Na žalobce bylo proto v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění, a to ve výši 100 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst. 1.