36 C 131/2020-66 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 2. 2020 po žalovaném zaplacení částky 180.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 3. 2017 do zaplacení. Tvrdila, že dne 13. 12. 2016 s žalovaným uzavřela úplatnou zápůjčku, na základě které žalovanému půjčila částku 170.000 Kč, žalovaný se zavázal nejpozději do 18. 2. 2017 vrátit žalobkyni částku 170.000 Kč navýšenou o 15.000 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 5.000 Kč, částku 180.000 Kč nezaplatil ani po předchozí předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 1. 2020. Pohledávka byla dne 30. 5. 2019 postoupena společnosti [právnická osoba], na základě rozvazovací podmínky pro neuhrazení pohledávky do 24. 8. 2019, pohledávka přešla zpět na žalobkyni. Platby žalovaného ze dne 29. 10. a 5. 11. 2018 po 2.000 Kč směřovaly na úhradu starších závazků žalovaného vůči žalobkyni. 2. Žalovaný ve svém písemném podání ze dne 25. 6. 2020 tvrdil, že částka 180.000 Kč byla z části zaplacena a v různých intervalech dále splácena, a to 10.000 Kč hotovost + 2.000 Kč na účet 8. 3. 2017, 10.000 Kč hotovost 10. 6. 2017, 8.000 Kč hotovost 12. 9. 2017, na účet 18. 9. 2017 3.000 Kč, bez uvedení způsobu 10.000 Kč 7. 10. 2017, 26. 1. hotovost 5.000 Kč, 3. 6. 2018 8.000 Kč hotovost, bez uvedení způsobu - 8. 8. 8.000 Kč, 29. 8. 10 000 Kč, 15. 10. 10 000 Kč - u všech těchto 3 plateb rovněž bez udání způsobu, 2.000 Kč 29. 10. 2018 na účet, 2. 000 Kč 5. 11. 2018 na účet, 5.000 Kč 2. 7. 2019 na účet. 9. 8. 2019 ho kontaktoval pan [příjmení] z vymáhací agentury, po telefonu mu sdělil, že bude rád a udělá vše, co bude v jeho silách, aby vyřešili spor smírčí cestou, měli domluveno několik schůzek, všechny pokaždé zrušil. Poté se již neozval, ozval se jiný pán, který zastupuje žalobkyni. [příjmení] dlužné částky chtěl dále splácet, ale s žalobkyní nebyla normální domluva, ale nadávky, výhrůžky, zastrašování a jiné nehezké praktiky. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy - smlouvou o půjčce ze dne 13. 12. 2016 uzavřenou mezi účastníky, smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne 30. 5. 2019, výzvou právního zástupce žalobkyně k plnění ze dne 16. 1. 2020 včetně podacích lístků o odeslání na 5 různých adres, odpovědí žalovaného ze dne 20. 1. 2020, pís. reakcí právního zástupce žalobkyně na tento přípis ze dne 6. 2. 2020 a fotografiemi 6 plateb žalovaným na jméno žalobkyně v období 29. 10. 2018 - 3. 12. 2018. 4. Z výše citovaných listinných důkazů vzal soud za prokázáno, že žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne 13. 12. 2016 smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce, na základě které žalobkyně žalovanému dne 13. 12. 2016 půjčila částku 170.000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 170.000 Kč navýšenou o 15.000 Kč, nejpozději do 28. 2. 2017 v hotovosti na adrese žalobkyně. V bodě III. si účastníci dohodli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z půjčené finanční částky. Podpisy obou účastníků na této smlouvě jsou úředně ověřeny. Dne 30. 5. 2019 žalobkyně postoupila pohledávku jako postupitel postupníkovi [právnická osoba], [IČO], v bodě VI. se postupitel a postupník dohodli na rozvazovací podmínce, dle které nezaplatí-li, dlužník postupníkovi pohledávku nejpozději do 24. 8. 2019, práva a povinnosti z této smlouvy zanikají. Písemnou výzvou ze dne 16. 1. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 185.000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ke dni 16. 1. 2020 ve výši 42.921,26 Kč, smluvní pokuty ve výši 89.420 Kč - vše nejpozději do 24. 1. 2020. Tato výzva byla zaslána žalovanému na 5 různých adres, výzvu žalovaný převzal na adrese [adresa]. Žalovaný na tuto výzvu reagoval přípisem ze dne 20. 1. 2020, ve kterém uvedl, že žalobkyni zaplatil víc než 80.000 Kč, celou dobu se snažil o solidní domluvu, žalobkyně mu odpovídala výhrůžkami, koncem srpna 2019 ho kontaktoval p. [příjmení] ve stylu vymahače. Závěrem uvedl, že by se rád setkal a vynasnaží se najít společnou domluvu, která bude oboustranně přijatelná. Na tuto odpověď reagoval právní zástupce žalobkyně přípisem ze dne 6. 2. 2020, ve kterém žalovanému sdělil, že žalobkyně pohledávku postoupila, vzhledem k tomu, že nedošlo k vymožení do 24. 8. 2019, smlouva o postoupení zanikla. Potvrdil, že od žalovaného obdržela na tuto pohledávku částku 5.000 Kč, kterou po něm však nepožaduje. Současně vyzval žalovaného k zaplacení částky 180.000 Kč včetně úroku z prodlení, náhrady nákladů účelně vynaložených na vymáhání pohledávky ve výši 20.812 Kč a smluvní pokuty ve výši 91.205 Kč. 5. Z fotografií plateb na jméno žalobkyně předložených žalovaným soud zjistil, že z období od 29. 10. 2018 do 3. 12. 2018 je ofoceno 6 plateb á 2.000 Kč na účet [číslo] s názvem [celé jméno žalobkyně] Tyto platby nejsou nijak specifikovány. 6. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí i o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 8. Podle § 1895 odst. 1 OZ nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoliv strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. 9. Podle § 2054 odst. 2 OZ plní-li dlužník dluh z části, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolnosti usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 10. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení OZ dospěl soud k závěru, že je na místě žalobě vyhovět. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky byla uzavřena dne 13. 12. 2016 smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému přenechala částku 170.000 Kč v hotovosti, žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku, navýšenou o částku 15.000 Kč vrátit nejpozději do 28. 2. 2017. Současně účastníci v rámci této smlouvy uzavřeli dohodu o smluvní pokutě, která však není předmětem tohoto sporu. Žalovaný nepopřel, že by k uzavření smlouvy došlo. Písemnou výzvou ze dne 16. 1. 2020 právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení všech dlužných částek vyplývajících z této smlouvy včetně částky odpovídající úrokům z prodlení a nákladů řízení v souvislosti se zastoupením advokátem, na tuto výzvu reagoval žalovaný přípisem ze dne 20. 1. 2020, ve kterém rovněž nepopřel, že by smlouva mezi účastníky byla uzavřena, uvedl, že žalobkyni zaplatil více než 80.000 Kč. Současně projevil zájem o projednání věci k oboustranné přijatelnosti. Na toto stanovisko reagoval právní zástupce žalobkyně přípisem ze dne 6. 2. 2020, kdy žalovaného opětovně žádal o zaplacení dlužných částek a vysvětlil, že došlo k postoupení pohledávky a následně pak v důsledku rozvazovací podmínky k opětovnému převodu práva věřitele na žalobkyni. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že žalovaný zaplatil z částky 185.000 Kč, kterou měl žalobkyni celkem vrátit, částku 5.000 Kč. Pokud žalovaný v rámci podaného odporu ze dne 25. 6. 2020 uvedl, že žalované zaplatil řadu finančních částek v období od 8. 3. 2017 do 2. 7. 2019, neuvedl, na co konkrétně (dlužná jistina, odměna za půjčení, smluvní pokuta) byly ty které finanční částky žalobkyni zaplaceny. Z listinných důkazů, které předložil ohledně jednotlivých plateb v období od 29. 10. 2018 do 3. 12. 2018 rovněž nevyplývá nic jiného než, že na účet s názvem [celé jméno žalobkyně] - [číslo] zaplatil 6x 2.000 Kč, ale u jednotlivých plateb není uveden účel – důvod platby. Bylo na místě žalovaného dle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně určení těchto plateb. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, předvolánka mu byla zaslána do jeho datové schránky a doručena dne 3. 1. 2022. Žalovaný se tak zbavil práva být poučen soudem, a proto soud k těmto platbám nepřihlížel, a to zejména v souvislosti s tím, že žalobkyně při jednání tvrdila, že mezi sebou měli celou řadu dalších jiných vztahů, na základě které měl žalovaný plnit. 11. Z nesporného tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný na původně dlužnou částku 185.000 Kč zaplatil částku 5.000 Kč, což žalovaný nepopřel, lze dovodit, že žalovaný ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 OZ, pokud částečně plnil, uznal svůj dluh vůči žalobkyni. Z okolností věci lze usoudit, že tímto plněním uznal i zbytek dluhu, neboť ve své obecné odpovědi právnímu zástupci žalobkyně i v odporu podaném ke zdejšímu soudu uvedl, že chce věc s žalobkyní ke vzájemné spokojenosti vyřešit. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 59.230 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku 7.200 Kč, odměny v souvislosti se zastoupením advokátem - úkon á 8.300 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT), a to za 5 úkonů právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva k plnění,