37 C 132/2022-18 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 12. 2021 domáhala uložení povinnosti žalované, aby jí zaplatila částku 10 611 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v období 11. 7. 2019 až 10. 11. 2019 vč. nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč a 11. 9. 2020 až 9. 12. 2020 vč. nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. S ohledem na absenci vyjádření účastníků / § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) / soud podle § 115a OSŘ, ve věci rozhodl bez jednání vycházeje pouze z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná. 4. Žalovaná byla vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] o objemu válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, který v období 11. 7. 2019 až 10. 11. 2019 a 11. 9. 2020 až 9. 12. 2020 nebyl pojištěn za škodu způsobenou jeho provozem a žalovaná neuhradila ani žalobkyni příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z výzvy k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno], když dlužná částka činí 10 011 Kč a náklady uplatnění pak 2x 300 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky opakovaně vyzívána. Ani přes předžalobní výzvu však na svůj dluh ničeho neuhradila. 5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla“). Podle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaná byla v předmětném období vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla, které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 213 dní, když denní sazba za osobní automobil o objemu válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 47 Kč. Protože žalovaná neuhradila v zákonné lhůtě žalobkyni částku 10 011 Kč přestavující dlužný příspěvek a částku 2x 300 Kč představující náklady na jeho uplatnění, dostala se do prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a je tak povinna podle tohoto ustanovení a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů zaplatit též úroky z prodlení. Žalované pak soud uložil povinnost dlužnou částku uhradit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ. 6. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 800 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 252 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit činí 2 252 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně. Soud v projednávané věci není toho názoru, že by bylo na místě neaplikovat shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, když žaloba je podána na ustáleném vzoru a ve vztahu k žalované nebylo třeba vynaložit více sil, než v jiných případech k tomu, aby byla kompletní a byly v ní uvedeny všechny rozhodné skutečnosti.