38 C 121/2022-17 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.530 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se dne 8. 2. 2022 při kontrole MHD neprokázala platnou jízdenkou. Žalované byla tak pověřenou osobou uložena povinnost uhradit přirážku k jízdnému, o čemž byl sepsán zápis. Žalovaná dosud žalobci dlužnou částku neuhradila. 2. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 8. 2. 2022 v 9:48 hodin uzavřena konkludentním jednáním smlouva o přepravě osob tím, že žalovaná použila dopravní prostředek žalobce na lince B. Žalobce pro žalovanou přepravu provedl, žalovaná však cenu za přepravu podle přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek nezaplatila. Žalovaná byl žalobcem vyzvána, aby jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč žalobci uhradila. 4. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaná porušila svoji povinnost, když při přepravě v dopravním prostředku žalobce nepředložila pověřenému pracovníkovi platný jízdní doklad, přestože mezi účastníky vznikl závazek uzavřením smlouvy o přepravě osoby podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobci jízdné, vznikla žalované povinnost zaplatit vedle jízdného i přirážku k jízdnému. Nárok žalobce na zaplacení přirážky vychází z ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. (v případě tramvaje, metra a trolejbusu), § 18a zákona č. 111/1994 Sb. (v případě autobusu), § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., smluvních přepravních podmínek. 5. Protože žalovaná nezaplatila dlužnou částku žalobci v řádné době, je v prodlení. Soud vycházel z ust. § 1970 občanského zákoníku, kdy žalobci vzniklo právo požadovat od žalovaného i úrok z prodlení, když výše úroku z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši celkem 1.489 Kč Náklady řízení jsou představovány: -) soudním poplatkem ve výši 400 Kč, -) v odměně právního zástupce žalobce v částce 600 Kč za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba) ve výši 200 Kč za úkon dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, -) částkou 300 Kč za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, -) částkou 189 Kč za daň z přidané hodnoty. Zástupce žalobce je plátcem DPH. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).