38 C 189/2021-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 9. 7. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 15.305,39 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) dne 20. 7. 2017 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet spolu s poplatky a dále se zavázal nepřekročit úvěrový limit. Úrok byl stanoven na 21,99 % ročně. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek a překročil úvěrový limit, věřitel využil své oprávnění a zesplatnil úvěr ke dni 29. 1. 2020 a požadoval okamžité zaplacení celé dlužné částky. Dlužná částka se ke dni podání žaloby sestává z jistiny ve výši 13.505,39 Kč a smluvních poplatků ve výši 1.800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na věřitele smlouvou ze dne 21. 1. 2021. Žalobce dále nárokuje příslušenství ve formě kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 26. 9. 2019 do 29. 1. 2020 ve výši 1.113,70 Kč a dalšího smluvního úroku z jistiny a úroku z prodlení z jistiny od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o bankovních produktech ze dne 3. 6. 2016, formuláře o standardních informacích o úvěru, žádosti o povolení debetního zůstatku ze dne 20. 7. 2017, zvláštního ujednání o kontokorentu ze dne 20. 7. 2017, výpisu z úvěrového účtu, výpisu z běžného účtu, produktových a všeobecných podmínek věřitele, sazebníku věřitele, oznámení o zesplatnění ze dne 6. 9. 2019, 27. 9. 2019 a 31. 1. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 včetně příloh, oznámení o postoupení ze dne 2. 2. 2021 a výzvy ze dne 23. 2. 2021, soud zjistil následující skutkový stav: 5. Dle smlouvy o bankovních produktech věřitel vedl pro žalovaného účet č. [bankovní účet]. Žalovaný uzavřel po přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného s věřitelem smlouvu o kontokorentu, na jejímž základě věřitel žalovanému poskytnul úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně a poplatky dle sazebníku věřitele. Z úvěrových podmínek věřitele bylo zjištěno, že věřitel byl oprávněn zesplatnit úvěr v případě, že žalovaný poruší svůj závazek nepřekročit výši povoleného úvěrového rámce. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr čerpal, jak na úvěr hradil, jaké byly vyměřené poplatky, příslušenství a další. Žalovaný překročil limit v červnu 2019. Oznámením ze dne 6. 9. 2019 věřitel zrušil kontokorent a oznámením ze dne 31. 1. 2020 úvěr zesplatnil ke dni 29. 1. 2020 a vyzval žalovaného k jeho úhradě. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že dluh se ke dni 25. 1. 2021 skládal z jistiny ve výši 13.305,39 Kč, poplatků ve výši 1.800 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.113,70 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce smlouvou ze dne 21. 1. 2021, což mu bylo oznámeno dne 2. 2. 2021. Výzvou ze dne 23. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu. 6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti. 7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Věřitel po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. OZ. Poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč, který žalovaný čerpal, avšak na dluh řádně nehradil a dostával se do prodlení. Věřitel využil svého práva a celý dluh ke dni 29. 1. 2020 zesplatnil a vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. Žalovaný se rovněž dostal nejpozději dnem následujícím po zrušení kontokorentu do prodlení s peněžitým plněním a věřiteli tak vzniklo právo na úrok z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši určené ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který částečně za období od 26. 9. 2019 do 29. 1. 2020 kapitalizoval na částku 1.113,70 Kč. Žalovaný zůstal ve sporu neaktivní a neprokázal, že by na dluh cokoliv uhradil. Žalovaný tak na úvěru dosud nezaplatil na jistině částku 13.305,39 Kč a na poplatcích 1.800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s ust. § 1879 OZ na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k uhrazení uvedených částek společně s úrokem ve výši 21,99 % ročně z jistiny od 29. 1. 2021 do zaplacení a s dalším úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od 29. 1. 2021 do zaplacení, jak nárokoval žalobce, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Plná náhrada nákladů řízení žalobce je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou právního zástupce žalobce ve výši 900 Kč dle ust. § 7, § 11 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby po 300 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů za úkony učiněné do podání žaloby po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 252 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 2.252 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 12. Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o úvěru a žalovaných.