39 C 156/2021-36 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 17. 8. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované zapůjčena částka ve výši 9 000 Kč formou spotřebitelského úvěru. Kromě toho měla žalovaná zaplatit i kapitalizované úroky za dobu trvání smlouvy, odměnu za zpracování a doručení, celkem 7 592 Kč Poslední splátka měla být uhrazena ve výši 922 Kč za měsíc k datu 25. 4. 2019. Žalovaná však ničeho nezaplatila, když z titulu dluhu na jistině žalovaná dluží 1 199,27 Kč a zůstatek poplatku 392,73 Kč. Takto vzniklá pohledávka byla postoupena na žalobce, žalovaná ničeho, ani částečně, neuhradila. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání (§ 115a o.s.ř.). Žalované byla žaloba s výzvou k vyjádření a s výzvou k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. řádně doručena do vlastních rukou 22. 9. 2021. Žalovaná se nevyjádřila ani k žalobě ani k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání, soud měl tedy za to, že i žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez jednání. V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známe existence žalobce jako obchodní korporace zapsané v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Žalovaná uzavřela s firmou [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, a to dne 25. 10. 2017. Tato zápůjčka formou spotřebitelského úvěru činila 9 000 Kč, když žalovaná se zavázala za zápůjčku uhradit poplatek 7 592 Kč sestavené z kapitalizovaného úroku, částky za zpracování, doručení, flexibilní splácení a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení: Celkem tedy z titulu zápůjčky měla žalobci uhradit 16 592 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách 922 Kč po dobu 18 měsíců, přičemž poslední splátka činila 918 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že jí bylo poskytnuto vysvětlení týkající se jejích potřeb, finanční situace včetně předsmluvních informací ohledně důsledku prodlení apod. (smlouva o zápůjčce z 25. 10. 2017). Žalovaná uzavřela výše zmíněnou smlouvu na základě žádosti o spotřebitelský úvěr, přičemž tato žádost byla podána 25. 10. 2017 u právního předchůdce žalobce, kdy z tabulky umoření z 12. 1. 2021 ohledně sjednaného úvěru z 25. 10. 2017 vyplynulo, jakým způsobem žalovaná poskytnutý úvěr splácela (tabulka umoření č. l. 20, žádost žalované o spotřebitelský úvěr). Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru, jak ostatně vyplynulo z tabulky umoření, když z titulu jistiny žalovaná žalobci dluží částku 1 199,27 Kč a na poplatku 392,73 Kč. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozuměna (vyrozumění o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021, informace o zpracování osobních údajů z téhož data, poštovní podací lístek, seznam postoupených pohledávek a smlouva o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020). Pro úplnost soud považuje za vhodné uvést, že byť je existence žalobce soudu známa z úřední a rozhodovací činnosti, jeho existence byla ověřena výpisem z obchodního rejstříku ze 7. 6. 2018, když předmětem podnikatelských aktivit žalobce je výroba, obchod, služby a poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce). Ve smlouvě byl sjednán dohodnutý obchodní úrok za úvěr 29 % ročně z částky úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru, když k datu 17. 12. 2019 činil dluh na poplatku a jistině úvěru částku ve výši 1 199,27 Kč a 392,73 Kč. Žalovaná měla poslední splátku úvěru při řádném splácení uhradit do 25. 4. 2019, když od data následujícího, tedy od 26. 4. 2019 je žalovaná v prodlení. Co se týče kapitalizovaného úroku 597,10 Kč od 18. 12. 2020 do data poslední splátky, kapitalizovaná výše odpovídá procentuální výměře sjednané účastníky ve smlouvě 29 % ročně. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení je rovněž v souladu s procentuální výměrou. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud s ohledem na dataci uzavření smlouvy konstatuje, že dle § 3028 odst. 1 OZ je nutno tuto věc posoudit dle platné právní úpravy. Podle ustanovení § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji využil dle libosti a po čase vrátil věci stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději soud konstatuje, že uzavřením smlouvy o zápůjčce, kterou byl v podstatě žalované poskytnut spotřebitelský úvěr, došlo mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou k uzavření závazkového vztahu dle § 1721 a násl. OZ, který má všechny znaky úvěru s odkazem na dikci § 2395 a násl. OZ, když v souladu s § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ. Žalované byl úvěr poskytnut v souladu s § 2397 OZ, když žalovaná částečně úvěr splácela, posléze se však dostala do prodlení. Žalovaná tedy měla dle § 2399 odst. 1 OZ nesplacenou výši úvěru včetně poplatků právnímu předchůdci žalobce vrátit, když tak neučinila, nereagovala ani na předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 OZ. Strany této věci se v rámci smluvních ujednání dohodly i na výši dohodnutého úroku 29 % ročně, přičemž požadovaná výše úroků z prodlení v zákonné výši je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaná sama ničeho právně ani skutkově podstatného a významného neuvedla, kdy soud po aplikaci právní kvalifikace věci k prokázanému skutkovému ději konstatuje, že žaloba je důvodná, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno a žalovaná byla odsouzena k povinnosti zaplatit žalobci dlužnou částku včetně kapitalizovaných úroků a zákonných úroků z prodlení v procentuální i kapitalizované výši, když souběh nároku na úrok a úrok z prodlení byl vyřešen judikaturou NS ČR, na kterou soud pro stručnost odkazuje. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení, a to soudní poplatek 400 Kč, odměnu za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) při sazbě 200 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl 100 Kč jako náhradu hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 900 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.