39 C 174/2021-88 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 9. 10. 2019 domáhal po žalované zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o povoleném debetu, na základě které získala žalovaná kontokorentní úvěr 100 000 Kč, přičemž vznikla jí zároveň povinnost hradit takto čerpané a poskytnuté peněžní prostředky se sjednaným úrokem 21,90 % ročně. Žalovaná měla taktéž hradit dlužné poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru. Žalovaná byla oprávněna průběžně čerpat povolený debet a kdykoliv částečně či zcela čerpaný úvěr splatit. V rámci každé platební transakce v běžném účtu žalované byl úvěr splácen a byla vždy obnovována možnost čerpat jej do sjednané výše. Žalovaná však dle splatných transakcí úvěr čerpala, když další splatné transakce byly na účtu žalované evidovány jako položky posloupnosti a jistina na účtu povoleného debetu se nenavyšovala. Žalovaná neplnila své povinnosti z titulu povoleného debetu, proto 12. 4. 2019 byl takto poskytnutý a čerpaný úvěr zesplatněn. Žalovaná dluží z titulu jistiny úvěru 100 000 Kč a kapitalizované úroky 7 660,32 Kč. Částka 250 Kč je představována poplatky účtovanými v souvislosti s úvěrem dle článku 2 smlouvy o úvěru. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla postoupena na [právnická osoba] a.s., která následně postoupila tuto pohledávku na současného žalobce. 2. Platební rozkaz vydaný v této právní věci se žalované nepodařilo doručit, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 3. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř. Pokud byla žalované doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání), tyto písemnosti byly žalované doručeny fikcí na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalované po vrácení obsílky vyvěšeno na úřední desce soudu 3. 11. 2021. Žalovaná přes toto sdělení nijak nereagovala, k doručení proto došlo desátým dnem od data vyvěšení sdělení na úřední desce soudu. 4. Žalovaná se nevyjádřila ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., soud měl proto za to, že i žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez jednání. 5. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak prohlášením o okamžité splatnosti s výzvou k uhrazení dluhu z 12. 4. 2019, návrhem smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu [číslo] ze dne 11. 3. 2018, certifikátem k dokumentům na č. l. 52, předžalobní výzvou k úhradě z 28. 8. 2019, vyrozuměním o postoupení pohledávky ze 17. 7. 2019, oznámením o postoupení pohledávky z 22. 8. 2019, akceptací návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžné účtu z 11. 3. 2018, výpisem z povoleného debetu od 2. 6. 2017 do 31. 3. 2019, předžalobní výzvou k úhradě z 28. 8. 2019, výpisem z osobního účtu za období od 2. 6. 2017 do 31. 3. 2019, když soud po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal za prokázaný tento následující skutkový děj: 6. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce ([právnická osoba]), který je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, když předmětem podnikatelských aktivit této firmy je podnikání v oblasti bankovnictví, tedy vedení účtů, poskytování úvěrů a půjček apod. 7. Z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne 11. 3. 2018, reg. [číslo] vyplynulo, že tento návrh adresovala žalovaná právnímu předchůdci žalobce jako osoba, která měla s právním předchůdcem žalobce uzavřenou smlouvu o vedení běžného účtu [bankovní účet]. Tímto návrhem smlouvy požádala žalovaná o debet (minusový zůstatek) ve výši 100 000 Kč s úrokovou sazbou 21,90 % ročně. Žalobce, resp. právní předchůdce žalobce přípisem z 11. 3. 2018 tento návrh smlouvy o povoleném debetu akceptoval, když žalované tak vzniklo oprávnění čerpat povolený debet (minusový zůstatek) formou úvěru do 100 000 Kč na běžném účtu žalované u právního předchůdce žalobce. Žalovaná měla čerpaný debet hradit formou splátek spolu s dohodnutou úrokovou sazbou 21,90 % ročně (návrh smlouvy o povoleném debetu z 11. 3. 2018, akceptační dopis z 11. 3. 2018). Na základě akceptace ze strany právního předchůdce žalobce tak došlo mezi [právnická osoba] a žalovanou k uzavření smlouvy o povoleném debetu, když touto formou byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 100 000 Kč, když žalovaná měla takto čerpané a poskytnuté finanční prostředky hradit se sjednaným úrokem 21,90 % ročně z částky debetu do jednoho roku od čerpání úvěru s odkazem na článek VII. odst. 1 smlouvy o povoleném debetu. Žalované vznikla v souvislosti s takto poskytnutým kontokorentním úvěrem povinnost hradit i poplatky dle článku II. předmětné smlouvy. Jak vyplynulo z předloženého výpisu z povoleného debetu za období od 2. 6. 2017 do 31. 3. 2019, žalovaná poskytnutý debet čerpala, měla hradit od března 2018 jednotlivé částky tak, aby čerpaný debet splatila ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Byť žalovaná takto poskytnutý kontokorent čerpala, ničeho nehradila, když následně z výpisu z osobního účtu vyplynulo, že pokud žalovaná takto poskytnutý kontokorent čerpala, a to i platbu kartou, výběrem hotovosti z bankomatu převodem a výběrem hotovosti z bankomatu v zahraničí, ničeho ani částečně nehradila, když celkem tak dluží na čerpaném, ale nevyrovnaném, debetu částku ve výši 100 000 Kč spolu s poplatky po splatnosti ve výši 250 Kč. Protože žalovaná měla povinnost hradit i úroky za období od 13. 4. 2019 do 17. 6. 2019, činí výše kapitalizovaného úroku 5 940 Kč, když prodlení žalované od 18. 6. 2019, tedy od data následujícího po datu, ve kterém byly dohodnuty úroky dle smlouvy kapitalizovány, je nadále v prodlení s úhradou svého závazku, když úroky byly ve smlouvě dohodnuty procentuální výměrou 21,90 % ročně (výpis z povoleného debetu od 2. 6. 2017 do 31. 3. 2019, výpis z osobního účtu od 2. 6. 2017 do 31. 3. 2019). Protože žalovaná nedostála své povinnosti řádně a včas čerpaný debet formou kontokorentního úvěru splácet, [právnická osoba] dne 12. 4. 2019 prohlásil celý kontokorentní úvěr za okamžitě splatný a žalovaná byla vyzvána k neprodlené úhradě dluhu dle smlouvy o povoleném debetu. Žalovaná na toto nijak nereagovala. V této souvislosti je nutno uvést, že žalovaná tak dluží z titulu nesplacené jistiny úvěru 100 000 Kč, částku 250 Kč na poplatcích spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení za dobu dle výroku I. tohoto rozsudku. [jméno] žalovaná neuvedla v této věci ničeho právně ani skutkově podstatného a významného. 8. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou z titulu nesplaceného kontokorentního úvěru na povoleném debetu byla dne 2. 7. 2019 postoupena z [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s., která následně takto vzniklou pohledávku postoupila na žalobce, když žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna přípisy ze dne 17. 7. 2019, 22. 8. 2019 (oznámení o postoupení pohledávky ze 17. 7. 2019 a 22. 8. 2019). 9. Žalovaná ostatně nereagovala ani na předžalobní výzvu k úhradě z 28. 8. 2019 (předžalobní výzva k úhradě z 28. 8. 2019). 10. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud především podotýká, že v této právní věci bylo nade vší pochybnost prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo v souladu s ustanovením § 1721 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 2662 a násl. OZ, k uzavření smlouvy o běžném účtu, když na základě žádosti žalované (návrhem na uzavření smlouvy o povoleném debetu) byl po akceptaci povolen na předmětném účtu debet, tedy možnost čerpat formou kontokorentního úvěru účet do debetu při nedostatku finančních prostředků oproti povinnosti žalované čerpaný debetní zůstatek neprodleně vyrovnat ve lhůtě dle smlouvy. Žalovaná takto získaný kontokorentní úvěr čerpala, ať již výběrem z bankomatu v tuzemsku či v zahraničí, platbami kartou apod., když však v mezidobí na splátce úvěru dle § 2395 a násl. OZ ničeho nehradila, byť smlouvou o úvěru se úvěrující zavázal, že úvěrované poskytne na její požádání v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalované jako úvěrované vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ. Žalované byl debet formou kontokorentního úvěru dle § 2397 OZ poskytnut ve lhůtě dle § 2398 odst. 1 OZ, když však žalovaná své povinnosti čerpané finanční prostředky splácet, resp. vrátit poskytovateli úvěru, neplnila, porušila tak povinnost dle § 2399 odst. 1 OZ, totiž vrátit úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak ve lhůtě do měsíce ode dne, kdy byla o vrácení požádána. Právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a pro neplnění povinností ze strany žalované řádně a včas úvěr splácet, úvěr posléze zesplatnil, když žalovaná nereagovala ani na zesplatnění úvěru ani na následné postoupení pohledávky, resp. oznámení o postoupení takto vzniklé pohledávky za žalovanou dle § 1879 a násl. OZ. 11. Po aplikaci práv