39 C 200/2021-42 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 8. 4. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu dluhu na pojistném. Pokud byl ve věci vydán platební rozkaz, tento se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Za tohoto stavu soud usnesením dle § 173 odst. 2 o.s.ř. rozhodl o zrušení platebního rozkazu. V žalobě žalobce souhlasil s případným postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání, obsílka s těmito písemnostmi byla žalovanému doručena fikcí dle § 49odst. 4 o.s.ř., když sdělení s poučením žalovanému bylo vyvěšeno na úřední desce soudu dne 13. 12. 2021. Přes poučení v tomto sdělení žalovaný nijak nereagoval, má tedy doručeno desátým dnem od data vyvěšení sdělení na úřední desce soudu. Žalovaný se nevyjádřil ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., soud měl tedy za to, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání. V rámci provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, že žalobce podniká jako obchodní korporace zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně v oblasti pojišťovnictví, což je soudu známo z jeho jiné úřední a rozhodovací činnosti. Žalobce jako pojistitel uzavřel se žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] to dne 15. 11. 2018, když předmětem pojistné smlouvy bylo zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve vlastnictví žalovaného, když se jednalo o [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaný měl platit roční pojistné v prvém roce pojištění ve výši 5 154 Kč. Žalovaný byl rovněž v rámci uzavření pojistné smlouvy informován dle § 21 zákona 38/2001 Sb. když žalovaný potvrdil, že jeho požadavky byly přesně, jasně, určitě a srozumitelně zaznamenány (pojistná smlouva ze dne 15. 11. 2018). Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu, když podle článku 6 těchto podmínek žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu tak, že žalovaný uhradil první splátku pojistného ve výši 1 989 Kč dne 19. 11. 2018 (výpis z účtu žalobce, pojistka ke smlouvě z 27. 11. 2018). Splátky pojistného byly dohodnuty ve čtvrtletní výši k datu 15. 11., 15. 2., 15. 5. a 15. 8. Z platební bilance je rovněž potvrzeno, že prvá splátka pojistného v listopadu 2018 byla žalovaným uhrazena. Žalobce zvýšil pojistné od 15. 11. 2019 na částku 5 920 Kč ve 4 splátkách ročně po 1 480 Kč. Zvýšené pojistné k datu 15. 11. 2019 žalovaný neuhradil, přestože byl na dluh na pojistném vyrozuměn písemně. Dne 3. 12. 2019 byl žalovaný informován přípisem o tom, že pojistná smlouva zanikla k datu 3. 12. 2019 právě pro neplacení pojistného. Žalovanému bylo zároveň sděleno, že na pojistném činí dluh žalobcem požadovanou částku. Žalovaný tedy v době trvání pojistné ochrany 15. 11. 2019 až 3. 12. 2019 má dluh na pojistném z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem 1 874 Kč. Žalovaný byl 17. 12. 2020 písemně upomenut před podáním žaloby k úhradě dluhu, ale bez výsledku (oznámení o ukončení pojistní smlouvy, platební bilance, výroční dopis z 6. 9. 2019, předžalobní upomínka ze 17. 12. 2020, poštovní podací arch, všeobecné pojistné podmínky žalobce). Sám žalovaný se k žalobě žádnou formou nevyjádřil, neuvedl tedy ničeho právně ani skutkově významného či podstatného. S ohledem na uzavření závazkového vztahu mezi stranami sporu soud ohledně právní kvalifikace aplikoval § 3028 odst. 1 OZ, když věc posoudil s ohledem na vznik závazku ve smyslu platné právní úpravy. Žalobce v řízení prokázal, že mezi ním a žalovaným došlo ve smyslu ust. § 2 zákona o pojistné smlouvě, s přihlédnutím k § 3 zákona 168/99 Sb. ve znění nového OZ, k uzavření pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo zákonné smluvní pojištění automobilu. Žalovaný tak splnil svou povinnost vlastníka a provozovatele vozidla dle § 4 tohoto zákona, když žalobce má nárok na hrazení pojistného dle § 12 a § 13 zákona o pojistné smlouvě po celou dobu trvání pojistné ochrany. Žalovaný pojistné splatné k datu 15. 11. 2019, tedy ve zvýšené výši již nehradil, přestože byl na svůj dluh upozorněn. Za tohoto stavu došlo dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona 168/99 Sb. ve znění nového OZ, k zániku pojištění právě pro neplacení, když za období od 15. 11. 2019 – 3. 12. 2019 byl dluh na pojistném vyčíslen částkou ve výši žalobní jistiny. S touto částkou je žalovaný v prodlení, přičemž požadovaná výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Po aplikaci právní kvalifikace věci k prokázanému skutkovému ději soud musí konstatovat, že žaloba je důvodná, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno. Žalobce byl úspěšný v této věci, soud mu dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náklady řízení, a to na zaplaceném soudním poplatku 400 Kč, odměnu za právní pomoc za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému k úhradě dluhu) při sazbě 200 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/96 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/96 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 900 Kč soud navýšil o 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně.