41 C 83/2022-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 3 148 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 13. 4. 2021 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla značky BMW, [registrační značka]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit roční pojistné ve výši 8 300 Kč s čtvrtletní frekvencí placení. Smlouva byla uzavřena zaplacením první splátky pojistného ze strany žalované. Za trvání pojištění však žalovaná neuhradila pojistné za období od 13. 7. 2021 do 15. 11. 2021 v částce 2 848 Kč. Dále žalobce požadoval zaplacení částky 300 Kč představující poplatek za odeslanou upomínku k zaplacení dluhu na pojistném, když tento poplatek byl mezi účastníky sjednán ve smlouvě a jeho výše byla určena sazebníkem žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“ se žalovaná nevyjádřila a žalobce vyslovil s takovým postupem souhlas již v návrhu. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění ke dni 13. 4. 2021. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla BMW, [registrační značka], jejíž nedílnou součástí byly i pojistné podmínky. Podle smlouvy vznikla žalované povinnost hradit pojistné v celkové výši 8 300 Kč ročně s čtvrtletní frekvencí placení v částce 2 075 Kč. Žalovaná uhradila první splátku pojistného. Žalobce žalovanou upomínal o zaplacení pojistného upomínkou ze dne 23. 9. 2021. V sazebníku žalobce, který byl součástí smlouvy, byl sjednán poplatek za odeslání upomínky v částce 300 Kč. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného ke dni 15. 11. 2021, o čemž byla žalovaná žalobcem informována dopisem ze dne 17. 11. 2021 včetně vyčíslení dlužné částky. Právním zástupcem žalobce byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 9. 12. 2021. 5. Soud zjištěný skutkový stav vzhledem k datu uzavření pojistné smlouvy podřadil pod následující právní normy. 6. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 8. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to ustanovením § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. 12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě byla platně uzavřena pojistná smlouva (uhrazením prvního pojistného ze strany žalované), žalované vznikla povinnost platit za pojistné období sjednané lhůtní pojistné, což řádně vůči žalobci nesplnila za období od 13. 7. 2021 do 15. 11. 2021. Žalobci tak náleží poměrné pojistné ve výši 2 848 Kč a též poplatek 300 Kč za odeslání upomínky, když tento poplatek byl platně sjednán a soud jej považuje za přiměřený. Žalovaná tvrzení žalobce nijak nezpochybnila, ani neprokázala, že by se svých povinností zbavila jiným způsobem. Není pochyb o tom, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, takže žalobci přísluší vedle plnění též úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném ke dni vykonání úkonu (v projednávané věci byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b). Hodnota jednoho úkonu právní služby činí v daném případě 200 Kč. Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál v částce 100 Kč. Zástupce žalobce vykonal v řízení 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 – příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a písemné podání ve věci – žaloba. Vedle toho má nárok i na náhradu DPH v částce 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů žalobce činí 1 489 Kč.