42 C 125/2021-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 5. 2021 se žalobce domáhal vyklizení žalované z bytu [číslo] který se nachází v domě na ulici [adresa], č. o. 21, v [obec]. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu předmětného bytu, a to na dobu určitou pro období od [datum] do [datum], poté došlo k zániku nájemního vztahu. Žalovaná však i přes následné výzvy žalobce předmětnou bytovou jednotku po skončení nájemního vztahu nevyklidila a nepředala tento byt žalobci. 2. V reakci na výzvu soudu ve smyslu § 114a a § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen „o. s. ř.“) ze dne [datum], kterou žalovaná dle poštovní doručenky osobně převzala dne [datum], se žalovaná ve lhůtě 15 dnů vyjádřila k podané žalobě. Dopisem doručeným soudu dne [datum] žalovaná sdělila, že ačkoli nájemní smlouva vylučuje možnost automatického prodloužení nájemního vztahu, očekávala prodloužení nájemní smlouvy k předmětnému bytu, když jí bylo ze strany žalobce sděleno, že se jedná pouze o formální záležitost. Dále uvedla, že jí ze strany zaměstnanců žalobce bylo sděleno, že hlavním důvodem neprodloužení nájemní smlouvy byla stížnost podaná ostatními nájemníky na syna žalované. K tomu žalovaná doplnila, že její syn je omezen ve svéprávnosti, v minulosti byl umístěn v detenčních zařízeních a ve výkonu trestu, přičemž v roce 2017 a 2018 bydlel s žalovanou v bytě žalobce, avšak od konce roku 2018 je umístěn v detenčním zařízení a již v bytě nebydlí. Žalovaná doložila propouštěcí zprávy [anonymizována dvě slova] [obec] týkající se syna žalované, rozsudek [název soudu] ze dne [datum] o omezení svéprávnosti a ustanovení opatrovníka synovi žalované, dále listinu o ustanovení opatrovníka ze dne [datum]. Žalovaná dále uvádí, že nemá možnost najít si jiné adekvátní bydlení, je si vědoma, že po [datum] užívá byt žalobce bez právního důvodu, k tomu doplňuje, že řádně hradí nájemné a ostatní úhrady spojené s užíváním bytu. K tvrzení doložila poštovní poukázky stvrzující úhrady plateb spojených s užíváním bytu, výpočtový list a nájemní smlouvy k bytu. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. 3. Žalobce k vyjádření žalované podáním doručeným soudu dne [datum] uvedl, že ze strany orgánů žalobce byl projednán návrh smírného řešení žalované, avšak tento návrh byl zamítnut a na podané žalobě tak žalobce nadále trvá. Žalobce má za to, že podmínky pro vydání rozsudku o vyklizení byly splněny. 4. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce se na výzvu soudu ve lhůtě 15 dnů nevyjádřil, žalovaná k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci svého vyjádření ze dne [datum] ničeho neuvedla) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] který se nachází v domě na ulici [adresa], č. o. [anonymizováno], v [obec], což vyplývá z výpisu katastru nemovitostí pro k. ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví] (č. l. 3). Z nájemní smlouvy ze dne [datum] (č. l. 4) bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu bytu [číslo] nacházejícím se na adrese [adresa], č. or. [anonymizováno], v [obec]. Žalovaná byla povinna hradit předepsané nájemné a služby za užívání bytu, jak vyplývá z evidenčního listu žalobce (č. l. 14). Z toho je rovněž zřejmé, že v bytě je evidováno 7 spolubydlících osob. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou v období od [datum] do [datum]. Z odstavce IV, bodu 3 nájemní smlouvy vyplývá, že je vyloučena aplikace ust. § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy že se žalované užíváním bytu po uplynutí dohodnuté doby její nájem neprodlužuje. Ze zápisu o šetření v domě [ulice a číslo], byt [číslo] ze dne [datum] (č. l. 7) se podává, že dne [datum] v 9:00 hod. bylo v předmětném bytě provedeno místní šetření, kdy bylo zjištěno, že je evidován dluh na nájemném za měsíc březen 2019, evidenčně je v bytě nahlášeno 7 osob, na služby je nahlášeno 5 osob a dochází k porušování dobrých mravů v domě – odkládání nepotřebného nábytku ve společných prostorách domu či jeho vyhazování z pavlače na dvůr. Dále z obsahu šetření vyplývá, že dříve byly podávány stížnosti na nevhodné chování synů žalované, přičemž ke dni šetření je již v domě klid, když jeden ze synů žalované se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a druhý na léčení. O žádosti žalované o prodloužení nájemní smlouvy po [datum] (č. l. 8) bylo rozhodnuto tak, že [jméno] městské části [obec] – střed dne [datum] neschválila prodloužení nájemního vztahu k bytu [číslo] [ulice a číslo], [obec], jak vyplývá z dopisu ze dne [datum] ve věci nesouhlasu s prodloužením nájemního vztahu (č. l. 9). Žalovaná byla dopisem současně upozorněna na skutečnost, že od [datum] bude byt užíván bez právního důvodu. Žalovaná proti nesouhlasu s prodloužením nájmu podala dne [datum] odvolání (č. l. 10). K tomu dne [datum] podala přípis (č. l. 11), v němž sdělila, že synové žalované již v bytě nebydlí, když jeden se nachází ve výkonu trestu a druhý je hospitalizovaný v detenci, dále žalovaná uvedla, že nábytek ve společných prostorách domu odvezla. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 12) vyzval žalobce žalovanou k nápravě způsobu užívání bytu, kdy odkazuje na výsledky místního šetření ze dne [datum], a rovněž vyzval žalovanou k neprodlenému vyklizení a vrácení bytu [číslo] v domě [ulice a číslo], [obec], žalobci před podáním žaloby, když jej žalovaná užívání neoprávněně. Z nesouhlasu s narovnáním právního stavu uzavřením nájemní smlouvy ze dne [datum] (č. l. 13) vyplývá, že nebylo schváleno narovnání právního stavu s žalovanou uzavřením nové nájemní smlouvy k předmětnému bytu žalobce. Ze zprávy o místním šetření bytu [číslo] ze dne [datum] (č. l. 14) se podává, že ke dni [datum] nebyla zjištěna jakákoli změna situace k lepšímu od posledního místního šetření (nadále nadměrný hluk, ničení společného majetku, slovní napadání, znečišťování společných prostor). Přes uvedené skutečnosti však žalovaná předmětný byt k dnešnímu dni nevyklidila a nepředala zpět žalobci. 6. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1. 1. 2014. 7. Podle ust. § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle ust. § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 8. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalované vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu na dobu určitou v období od [datum] do [datum]. Nájemní vztah tak skončil uplynutím sjednané doby ke dni [datum] a žalovaná byla v daný den povinna odevzdat byt pronajímateli dle ust. § 2292 o. z. Aplikace ust. § 2285 o. z. byla smluvně vyloučena. Žalovaná však i přes výzvy žalobce nesplnila svou povinnost vyklidit byt a po datu [datum] užívá byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované tento byt vyklidit, jak uvádí výroková část tohoto rozsudku. Pokud jde o lhůtu stanovenou žalované k vyklizení bytu, ta byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., ze kterého mimo jiné vyplývá, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5.600 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a dvou paušálních náhrad za celkem 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit ve lhůtě dle § 160 odst. l o. s. ř. Náklady vzniklé žalobci za právní zastupování advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené dle § 142 odst. 1 o. s. ř. z důvodu, že u ž