42 C 231/2020-26 — Městský soud v Brně

Návrhem ze dne 5.11.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo vyklidit a předat žalobci byt [číslo] o velikosti [anonymizována tři slova], umístěný v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa], č. or. [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec], to vše se zdůvodněním, že nájemní vztah k uvedenému bytu byl na základě uplynutí doby trvání nájemní smlouvy ukončen k datu [datum], ačkoli žalovaná dosud byt dobrovolně neodevzdala. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním (č.l. 18), v němž mimo jiné uvedla, že si je vědoma dluhu za užívání bytu vůči žalobci. V bytě bydlela s konfliktním přítelem, v místě byly konflikty i se sousedy, z důvodu dluhu došlo rovněž k ukončení dodávek vody a plynu, i když v bytě bydlí s dětmi. Ve věci bylo nařízeno první jednání soudu na termín [datum], k němuž byla žalovaná řádně předvolána, přičemž toto předvolání bylo žalované doručeno prostřednictvím České pošty, s. p., odevzdáním písemnosti soudu do vlastních rukou žalované dne [datum]. Žalovaná se však k jednání soudu nedostavila, ani nepředložila omluvu z jednání. Dle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 45a) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v ust. § 118b nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 citovaného zákonného ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.) nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. U jednání soudu zástupce žalobce navrhl s ohledem na nedostavení se žalované k jednání, aby soud vydal rozsudek pro zmeškání. Soud poté konstatoval ohledně uplatněného nároku žalobce naplnění procesních podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání (vyžadovaných v § 153b odst. 1 o.s.ř.), jakož i skutečnosti, že vydání rozsudku pro zmeškání nebrání překážka dle § 153b odst. 3 o.s.ř. Soud tedy neprováděl ve věci další dokazování a pojal skutkový stav věci vyjádřený v žalobě za nesporný a na tomto základě žalobě ve zbývajícím rozsahu vyhověl a uložil žalované vyklidit výše uvedený byt, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy byl žalobce v řízení procesně zcela neúspěšný, a vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5.900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. l o. s. ř. Náklady vzniklé žalobci za právní zastupování advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené dle § 142 odst. 1 o.s.ř. z důvodu, že u žalobce jako u jiných statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010).