42 C 248/2021-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 5.946,59 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému částku ve výši 5.376 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit formou 24 měsíčních splátek ve výši 293 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný neplnil na úvěr řádně a včas, domáhá se žalobce zaplacení dlužné úročené jistiny úvěru spolu s náklady na vymáhání pohledávky ve výši 230 Kč a se smluvními pokutami ve výši 648 Kč, to celé s příslušenstvím. Žalovaný i přes zaslání předžalobní upomínky na dlužnou částku do dnešního dne ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný s žalobcem uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském a revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 5.376 Kč za účelem úhrady ceny zboží specifikovaného ve smlouvě, a to zařízení označeného jako" [anonymizována dvě slova]“. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dlužnou částku splácet formou 24 měsíčních splátek po 293 Kč měsíčně, kdy splatnost všech splátek nastala vždy 20. dne v měsíci ode dne [datum]. Ze smlouvy a splátkového kalendáře vyplývá, že splátky se skládaly z jistiny úročené sazbou ve výši 26,40 % ročně. Při uzavření smlouvy ověřil poskytovatel úvěru platební schopnost žalovaného úvěr splácet tak, že informace o žalovaném zaevidoval do úvěrové karty klienta a následně ověřil, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru (tzv. výpočet [příjmení]). Současně provedl lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR s výsledkem negativní, což je zřejmé z dokumentu o rozpisu výpočtu [příjmení]. Žalovaný poté, co dlužnou částku čerpal, uhradil na svůj dluh prostřednictvím platby ze dne [datum] částku 293 Kč a prostřednictvím platby ze dne [datum] částku 145 Kč. Celkovou uhrazenou částku ve výši 438 Kč započetl žalobce v souladu se smlouvou částečně na jednotlivé položky dlužných splátek, jak vyplývá z přiloženého výpisu čerpání, splátek a úhrad. Jelikož se však žalovaný opakovaně dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, žalobce prostřednictvím výzvy ze dne [datum] zesplatnil úvěr k témuž dni, současně vyzval žalovaného k dodatečné úhradě dluhu ve lhůtě 14 dnů. 5. Z oddílu„ důsledky nesplacení úvěru“ uvedeného v předmětné smlouvě a odst. 6.3. úvěrových podmínek vyplývá, že v případě prodlení se zaplacením dlužné částky je žalobce oprávněn naúčtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 Kč, současně v případě, že výše dlužné částky je nižší než 500 Kč, je oprávněn účtovat smluvní pokutu pouze ve výši dlužné splátky. S ohledem na prodlení žalovaného se splátkou v měsíci [číslo] naúčtoval žalobce žalovanému smluvní pokutu 148 Kč, za prodlení v měsíci [číslo] smluvní pokutu ve výši 293 Kč a za měsíc [číslo] smluvní pokutu 207 Kč. Současně z odst. 6.3 úvěrových podmínek vyplývá nárok žalobce na uhrazení nákladů vynaložených na vymáhání pohledávky. Z přehledu splátkového kalendáře, jenž eviduje výpis jednotlivých položek čerpaného úvěru, započítání splátek a vyúčtování sankcí vztahujících se k úvěrové smlouvě, vyplynulo, že žalovanému byly k dlužné jistině úvěru naúčtovány náklady na vymáhání pohledávek ve výši 230 Kč skládající se z nákladů vynaložených za upomínku ve výši 100 Kč a z částky 130 Kč za upomínku adresovanou formou doporučeného psaní. 6. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých závazků, byla mu ze strany žalobce dne [datum] zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] s poskytnutím dodatečné lhůty k zaplacení v délce 7 dnů. Žalovaný však na uvedené částce ničeho neuhradil. 7. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 8. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 5.376 Kč. Ty se žalovaný zavázal splatit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalobce svou povinnost splnil, když žalovanému prostředky ze sjednaného úvěru poskytl, ten však svých smluvních povinností nedostál, když jistinu včetně úroků z čerpaného úvěru řádně a včas neuhradil, a dostal se tak do prodlení s plněním svých peněžitých závazků. Vedle nesplacených splátek (jistiny v částce 5.068,59 Kč, dlužných úroků ve výši 837,33 Kč) vznikl žalobci rovněž nárok na úhradu smluvní pokuty, když z oddílu„ důsledky nesplacení úvěru“ uvedeného ve smlouvě pod odst. 6.3. úvěrových podmínek vyplývá, že v každém případě prodlení se zaplacením dlužné částky je žalobce oprávněn naúčtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši dlužné splátky. Rovněž vznikl žalobci nárok na uhrazení nákladů vynaložených na vymáhání pohledávek, když z odst. 6.3 úvěrových podmínek smlouvy se podává, že výše těchto nákladů činí 100 Kč v případě vymáhání částky prostřednictvím obyčejného psaní a částku 130 Kč v případě vymáhání prostřednictvím doporučeného psaní, přičemž žalobce oba způsoby zaslání upomínek k vymáhání dlužné částky uplatnil. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky, a je tak žalobce oprávněn požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, stanovených dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které za období od [datum] do [datum] žalobce kapitalizoval v částce 114,26 Kč. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.949,59 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). 10. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.