42 C 268/2021-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 11. 2021 se žalobce domáhal vyklizení žalovaného z bytu [číslo] který se nachází v bytovém domě na ulici [ulice], [adresa], č. or. [anonymizováno], v [obec]. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že na základě Zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu ze dne [datum] byl předmětný byt přidělen do užívání předchůdcům žalovaného, na kterého následně právo nájmu k předmětnému bytu přešlo. Z důvodu nehrazení nájemného uzavřel dne [datum] žalobce s žalovaným smlouvu o nájmu bytu, a to na dobu určitou pro období od [datum] do [datum], poté došlo k zániku nájemního vztahu. Žalovaný však i přes následné výzvy žalobce předmětnou bytovou jednotku po skončení nájemního vztahu nevyklidil a nepředal tento byt žalobci. 2. Žalovaný se na výzvu soudu ze dne [datum], kterou žalovaný dle poštovní doručenky osobně převzal dne [datum], ve lhůtě 15 dnů nevyjádřil. Dopisem doručeným soudu dne [datum] žalovaný sdělil, že z důvodu, že mu dne [datum] nedošel dopis, se nemohl na výzvu soudu vyjádřit. K tomu uvedl, že z důvodu stěhování dne [datum] by byl ochoten ke dni [datum] byt odevzdat, současně žádá o ponechání bytu do uvedené doby a navrhuje určení splátkového kalendáře na vyrovnání dlužné částky na bytě. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný ani žalobce se na výzvu soudu ze dne [datum] ve lhůtě 15 dnů nevyjádřili) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] který se nachází v bytovém domě na ulici [ulice], [adresa], č. or. 39, v [obec], což vyplývá z evidence katastru nemovitostí pro k. ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví]. Ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu ze dne [datum] vyplývá, že na základě rozhodnutí o přidělení bytu se nájemci předmětného bytu stali manželé [celé jméno žalovaného] coby předchůdci žalovaného. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o nájmu bytu [číslo] nacházejícím se na adrese [ulice a číslo] v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v období od [datum] do [datum]. Žalovaný byl povinen hradit předepsané nájemné a služby za užívání bytu, jak vyplývá z evidenčního listu žalobce. Prostřednictvím dopisu ze dne [datum] sdělil žalobce žalovanému, že vzhledem k ukončení nájemního vztahu uplynutím sjednané doby ke dni [datum] jej žádá o vyklizení předmětného bytu a jeho předání ve lhůtě 30 dnů. Současně jej upozornil na možnost vymáhání této povinnosti soudní cestou. Zásilka byla připravena k vyzvednutí dne [datum], jak vyplývá z doložené kopie zásilky. Přesto však žalovaný předmětný byt k dnešnímu dni nevyklidil a nepředal zpět žalobci. 5. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1. 1. 2014. 6. Podle ust. § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle ust. § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 7. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu na dobu určitou v období od [datum] do [datum]. Nájemní vztah tak skončil uplynutím sjednané doby ke dni [datum] a žalovaný byl v daný den povinen odevzdat byt pronajímateli dle ust. § 2292 o. z. Žalovaný však i přes výzvu žalobce ve smyslu § 2285 o. z. nesplnil svou povinnost vyklidit byt a po datu [datum] užívá byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému tento byt vyklidit, jak uvádí výroková část tohoto rozsudku. Pokud jde o lhůtu stanovenou žalovanému k vyklizení bytu, ta byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., ze kterého mimo jiné vyplývá, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5.600 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a dvou paušálních náhrad za celkem 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit ve lhůtě dle § 160 odst. l o. s. ř.