43 C 111/2021-65 — Městský soud v Brně

1. Žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 9 600 Kč s kapitalizovaným úrokem 4 325,72 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 456,47 Kč za dobu od 2.7.2017 do 29.11.2019, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 393,22 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 393,22 Kč od 30.11.2019 do zaplacení z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 14.5.2016, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný, který se zavázal splatit půjčku do 24.6.2017, půjčku řádně nesplácel, uhradil pouze částku 7 800 Kč. Žalobce se dále po žalovaném domáhal zaplacení částky 11 120 Kč s kapitalizovaným úrokem 4 587,37 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 543,44 Kč za dobu od 15.9.2017 do 29.11.2019, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 563,70 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 563,70 Kč od 30.11.2019 do zaplacení z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 28.7.2016, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaný, který se zavázal splatit půjčku do 7.9.2017, půjčku řádně nesplácel, uhradil pouze částku 4 540 Kč. Žalovaný, který se zavázal splatit půjčku do 24.6.2017, půjčku řádně nesplácel, uhradil pouze částku 7 800 Kč. Žalobce se dále po žalovaném domáhal zaplacení částky 17 140 Kč s kapitalizovaným úrokem 5 153,17 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 731,64 Kč za dobu od 26.12.2017 do 29.11.2019, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 11 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 7.11.2016, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný, který se zavázal splatit půjčku do 18.12.2017, půjčku řádně nesplácel, uhradil pouze částku 2 000 Kč. 2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 14.5.2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž byly žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy vyplaceny finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách 17 400 Kč (smlouva o půjčce [číslo]). V kartě zákazníka/žádosti o úvěr ze dne 14.5.2016 bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije s rodiči, tvoří společnou domácnost s jiným rodinným příslušníkem, nemá nezaopatřené děti, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, měl půjčku u žalobce ve výši 6 000 Kč, čistá mzda činila 15 000 Kč, jako výdaje byly uvedeny nájem/inkaso 3 000 Kč, výdaje domácnosti 6 000 Kč a ostatní náklady 2 500 Kč, bylo uvedeno, že proti žalovanému je vedena exekuce (karta zákazníka ze dne 14.5.2016). Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dále dne 28.7.2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž byly žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy vyplaceny finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách 15 660 Kč (smlouva o půjčce [číslo]). V kartě zákazníka/žádosti o úvěr ze dne 28.7.2016 bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije s rodiči, tvoří společnou domácnost s jiným rodinným příslušníkem, nemá nezaopatřené děti, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, měl půjčku u žalobce ve výši 10 000 Kč, výše splátky činila 1 200 Kč, čistá mzda činila 16 500 Kč, jako výdaje byly uvedeny nájem/inkaso 3 500 Kč, výdaje domácnosti 6 000 Kč, splátky úvěru 1 200 Kč a ostatní náklady 2 500 Kč, bylo uvedeno, že proti žalovanému je vedena exekuce (karta zákazníka ze dne 28.7.2016).). Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dále dne 7.11.2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž byly žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy vyplaceny finanční prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách 19 140 Kč (smlouva o půjčce [číslo]). V kartě zákazníka/žádosti o úvěr ze dne 7.11.2016 bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, nájemník, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, měl půjčku u žalobce ve výši 19 000 Kč, výše splátky činila 2 280 Kč, čistá mzda činila 17 500 Kč, jako výdaje byly uvedeny nájem/inkaso 4 000 Kč, výdaje domácnosti 4 000 Kč, splátky úvěru 2 280 Kč a ostatní náklady nebyly uvedeny, bylo uvedeno, že proti žalovanému je vedena exekuce (karta zákazníka ze dne 28.7.2016). [právnická osoba] postoupil smlouvou ze dne 29.11.2019 pohledávky za žalovaným žalobci (oznámení postupitele o postoupení pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek). Žalovaný byl spolu s vyrozuměním o postoupení pohledávek ze smluv vyzván k úhradě ve lhůtě deseti dnů od doručení dopisem ze dne 29.11.2019 odeslaným prostřednictvím pošty dne 13.12.2019 (oznámení o postoupení pohledávek, podací lístek). Žalovaného vyzval k úhradě i zástupce žalobce (předžalobní výzva z 4.9.2020, podací lístek). 5. Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 6. Smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť poskytovatel úvěru jednal v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný jako nepodnikající fyzická osoba. 7. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitelem představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené podklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 8. Soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěrů své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí nedostál, když nijak nevzal v úvahu, že již v době uzavírání první smlouvy o půjčce byla proti žalovanému vedena exekuce, touto skutečností se vůbec nezabýval, přestože okolnost, že proti žalovanému je vedena exekuce, nutně musela u poskytovatele úvěru vzbudit pochybnost o jeho schopnosti půjčku vrátit, poskytovatel úvěru však žalovanému půjčku poskytl, aniž se uvedenou skutečností jakkoli zabýval a následně žalovanému, přestože měl u žalobce nesplacené závazky a byla proti němu stále vedena exekuce, poskytl další půjčky, přestože si musel být vědom vysokého rizika neschopnosti žalovaného půjčky splácet. Protože poskytovatel úvěru své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí nedostál, jsou uzavřené smlouvy podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatné. 9. Poskytovatel úvěru žalovanému na