44 C 104/2022-18 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.890 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené televizní poplatky za období měsíce říjen 2020 až měsíce listopad 2021. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvy neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se coby držitelka televizního přijímače přihlásila do evidence poplatníků televizního poplatku v srpnu roku 2018, což vyplývá z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 20. 1. 2022. Z listiny označené jako Přehled předpisů a plateb plyne, že žalovaná dluží na televizních poplatcích za rok 2020 částku 405 Kč a za rok 2021 částku 1.620 Kč, celkem tedy 2.025 Kč. K úhradě žalované částky 1.890 Kč byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 10. 12. 2021. Skutečnost, že žalobkyni nebyla dlužná částka zaplacena, žalovaná nerozporovala. 4. Dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 5. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 7. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud žalobnímu návrhu jako důvodnému vyhověl. Žalované coby vlastníku televizního přijímače vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. S úhradou poplatku za jednotlivé měsíce se žalovaná ocitla v prodlení vždy 16. dne příslušného kalendářního měsíce. 9. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o její povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení (§ 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve spojení s § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), který žalobkyně požadovala v kapitalizované podobě do dne podání žaloby. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř., kdy soud úspěšné žalobkyni, která prokázala, že žalované nejméně 7 dnů před zahájením řízení zaslala výzvu k plnění, přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč. 11. Soud nepovažuje náklady na zastoupení žalobkyně advokátem za náklady účelně vynaložené. V tomto ohledu se plně ztotožňuje se závěry Ústavního soudu, který v nálezu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 dovodil, že pokud Česká televize sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, aby náklady na zastoupení advokátem v jednotlivých sporech byly účelně vynaložené. 12. Soud proto pohlížel na žalobkyni jako na účastníka nezastoupeného a vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč jí přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 100 Kč za 2 úkony (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, předžalobní výzva) dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.