44 C 117/2020-87 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 5. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12.500 Kč s přísl. Žalovaná částka představuje nesprávně vyplacené pojistné plnění z pojistné události ze dne 7. 3. 2017. Pojistná událost spočívala v dopravní nehodě, kterou byla způsobena škoda na motorovém vozidle ve vlastnictví poškozené [jméno] [příjmení] (dále též„ poškozená“), a poškozené tak mělo být v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vyplaceno pojistné plnění v částce 12.500 Kč. Toto pojistné plnění však bylo omylem zasláno žalovanému a ne poškozené. Žalobkyně pojistné plnění žalovanému vyplatila poté, co jí žalovaný předložil plnou moc, jež měla být podepsána poškozenou, a která jej měla opravňovat k vyinkasování předmětného pojistného plnění. Poškozená se následně sama svým jménem domáhala vyplacení pojistného plnění na její účet. Z následné komunikace s poškozenou a vlastním šetřením pak žalobkyně dospěla k závěru, že úhrada pojistného plnění žalovanému byla neoprávněná (poškozená žádnou plnou moc nepodepsala). Proto pojistné plnění vyplatila přímo poškozené a částku vyplacenou žalovanému požaduje touto žalobou vrátit. Žalobkyně se přitom snažila věc vyřešit mimosoudně, když žalovaného k vrácení pojistného plnění vyzývala, ovšem marně. 2. Žalovaný nárok žalobkyně ani částečně neuznal a vznesl též námitku promlčení. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že záležitost vyřizoval manžel poškozené [jméno] [příjmení] (dále také jako„ manžel poškozené“), který mu vozidlo předal k opravě. S ním se dohodl na tom, že cena opravy bude uhrazena z pojistného plnění, na základě plné moci, a též mu zdarma zapůjčil náhradní vozidlo. Po opravě bylo vozidlo předáno a manžel poškozené jej bez zaplacení převzal. Na jednání dne 7. 10. 2021 dále žalovaný uvedl, že plnou moc (prohlášení) podepsal manžel poškozené, který záležitost řešil. Opravené vozidlo předal p. [příjmení] dne 13. 3. 2017. Dne 17. 3. 2017 mu bylo vyplaceno pojistné plnění. Oprava vozidla stála celkem 14.825 Kč, p. [příjmení] tak měl částku nad rámec vyplaceného pojistného plnění doplatit, ovšem poté se již neozval. Žalovaný uvedl, že tedy nevidí důvod k vrácení pojistného plnění, když ho manžel poškozené k převzetí plnění zplnomocnil, přičemž se jedná o běžnou praxi. Následně žalovaný (po reakci žalobkyně) své tvrzení pozměnil tak, že uvedl, že p. [příjmení] mu předal podepsanou plnou moc (prohlášení), a on měl za to, že šlo o plnou moc podepsanou manželkou p. [příjmení]. Žalovaný neví, kdo plnou moc podepisoval, zda to byl p. [příjmení] nebo p. [příjmení]. Na jednání dne 19. 5. 2022 pak žalovaný po výpovědích pana [příjmení] a paní [příjmení] tvrdil, že má za to, že podpis na plné moci (prohlášení) je pana [příjmení]. 3. Na soudních jednáních dne 7. 10. 2021 a dne 19. 5. 2022 soud provedl dokazování, ze kterého dospěl k následujícím zjištěním a závěrům o skutkovém stavu. 4. Dne 7. 3. 2017 došlo k dopravní nehodě (dále také jako„ pojistná událost“), v důsledku které vznikla škoda na motorovém vozidle [registrační značka] ve vlastnictví poškozené [jméno] [příjmení] (záznam o dopravní nehodě, zápis o poškození motorového vozidla, fotodokumentace vozidla). [jméno] [příjmení] byla evidována jako vlastník motorového vozidla [registrační značka] v technickém průkazu od 29. 5. 2015 (technický průkaz vozidla [registrační značka]). 5. Poškozená [jméno] [příjmení] nahlásila nehodu jako pojistnou událost u žalobkyně, vozidlo po nehodě předal manžel poškozené žalovanému k provedení opravy vozidla tak, aby bylo vozidlo nadále pojízdné (výpověď [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). 6. Žalovaný soudu předložil fakturu [číslo] s datem splatnosti 13. 3. 2017 na částku 14.825 Kč, která měla představovat cenu opravy vozidla (Faktura [číslo] na č.l. 61 spisu). [jméno] [příjmení] vypověděl, že tuto fakturu nikdy neviděl a že fakturaci a vypořádání opravy s žalovaným neřešil. Ohledně oprav vozidla bylo prokázáno pouze to, že na vozidle žalovaný provedl výměnu světla, jehož poškození je viditelné i z fotodokumentace k nehodě a jehož výměnu potvrdily svědecké výpovědi (výpověď [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], fotodokumentace). [jméno] [příjmení] dále vypověděla, že se provedenou opravu (výměnu světla) snažila s žalovaným řešit, ale tento nebyl kontaktní, nešlo se s ním spojit. 7. Žalovaný uplatnil u žalobkyně nárok na vyplacení pojistného plnění za poškozenou [jméno] [příjmení] prohlášením ze dne 7. 3. 2017 (dále také jako„ prohlášení“). Toto prohlášení obsahuje v horní části údaj, že majitelem (nájemcem) vozidla [registrační značka] je [jméno] [příjmení], a že tato žádá o zaslání pojistného plnění na základě vystavené faktury a maximálně do její výše na bankovní účet žalovaného. Dále následuje v kolonce pro podpis majitele (nájemce) vozidla nečitelný vlastnoruční podpis. Na závěr je na prohlášení podpis a razítko autoservisu žalovaného (Prohlášení k PU [číslo] ze dne 7. 3. 2017). 8. Žalobkyně na bankovní účet žalovaného uhradila dne 16. 3. 2017 pojistné plnění z předmětné pojistné události v částce 12.500 Kč (výpis z účtu žalobkyně, Sdělení výše pojistného plnění – Totální škoda na vozidle ze dne 14. 3. 2017). 9. Žalobkyně vyzvala emailem ze dne 2. 6. 2017 poškozenou [jméno] [příjmení] k vyjádření k prohlášení ze dne 7. 3. 2017 dodaného žalobkyni žalovaným (email žalobkyně ze dne 2. 6. 2017). 10. [jméno] [příjmení] žalobkyni v písemném vyjádření dne 2. 6. 2017 sdělila, že se s žalovaným nikdy nedohodla na tom, že by mělo být pojistné plnění z předmětné pojistné události vyplaceno žalovanému, podpis na prohlášení ze dne 7. 3. 2017 není její, a že sama žádala online o vyplacení pojistného plnění (písemné vyjádření poškozené, email poškozené ze dne 2. 6. 2017). 11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení vyplaceného pojistného plnění přípisem ze dne 24. 7. 2017 (přípis žalobkyně ze dne 24. 7. 2017). 12. Pojistné plnění z předmětné škodní události žalobkyně po prošetření situace vyplatila poškozené [jméno] [příjmení] (výpověď [jméno] [příjmení]). 13. Soud dospěl k závěru, že podpis na Prohlášení k PU [číslo] ze dne 7. 3. 2017 není podpisem poškozené [jméno] [příjmení]. Podpis na prohlášení se zcela odlišuje od podpisu [jméno] [příjmení] uvedeném na jejím rukou psaném vyjádření zaslaném dne 2. 6. 2017 žalobkyni (na č.l. 12 a 60 spisu). Podpis prohlášení (resp. to, že by žádala žalobkyni o vyplacení pojistného plnění na účet žalovaného) pak ve své výpovědi popřela jak [jméno] [příjmení], tak její manžel [jméno] [příjmení] ([jméno] Škrobáček měl přitom dle tvrzení žalovaného podepsané prohlášení žalovanému předávat). Soud dále dodává, že má za to, že podpis na Prohlášení k PU [číslo] ze dne 7. 3. 2017 není ani manžela poškozené [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] na listu papíru, na který se podepsal na jednání dne 19. 5. 2022 (na č.l. 78 spisu), se vzhledově výrazně odlišuje od podpisu na prohlášení ze dne 7. 3. 2017. Podpis prohlášení pak [jméno] [příjmení] vyloučil při své výpovědi na jednání dne 19. 5. 2022, stejně tak [jméno] [příjmení] vypověděla, že jí není známo nic o tom, že by její manžel podepisoval prohlášení či nějakou plnou moc. 14. Z uvedených skutkových zjištění tedy vyplývá, že po nahlášení pojistné události poškozenou [jméno] [příjmení], se žalovaný prostřednictvím prohlášení ze dne 7. 3. 2017 po žalobkyni domáhal vyplacení pojistného plnění na svůj účet, což následně žalobkyně provedla a žalovaný si plnění ponechal. Poškozená se přitom ve stejné době domáhala, aby bylo pojistné plnění vyplaceno na její účet. Žalovanému bylo vyplaceno pojistné plnění na základě prohlášení ze dne 7. 3. 2017, které poškozená [jméno] [příjmení] nepodepsala, a z dokazování ani neplyne, že by poškozená jiným způsobem požádala žalobkyni o vyplacení pojistného plnění na účet žalovaného, popř. že by zmocnila žalovaného k tomu, aby za ni sám požádal žalobkyni o vyplacení pojistného plnění na svůj účet, ani to, že by poškozená zmocnila k vyřízení záležitosti svého manžela s oprávněním, aby ten požádal žalobkyni o vyplacení pojistného plnění na účet žalovaného. Naopak z výpovědí poškozené a manžela poškozené, a dále též ze skutkových tvrzení žalovaného učiněných u jednání (kde sám žalovaný uvedl, že s poškozenou nikdy nejednal), plyne, že poškozená nikdy nežádala žalobkyni o zaslání pojistného plnění na bankovní účet žalovaného, a že žalovaný vůči žalobkyni jednal bez vědomí poškozené. 15. Soud při hodnocení důkazů uvěřil výpovědi poškozené [jméno] [příjmení] a jejího manžela [jméno] [příjmení], jelikož postup poškozené, tak jak jej ve své výpovědi popsala je logický a je též v souladu s ostatními provedenými důkazy a zjištěným skutkovým stavem. Žalovaný navíc sám tvrdil, že se s poškozenou nikdy nesetkal. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný nárok na pojistné plnění uplatnil u žalobkyně bez vědomí poškozené s cílem získat pro sebe předmětné pojistné plnění. 16. Důvěryhodnost výpovědí svědků dle soudu též podporuje i to, že žalovaný s