44 C 206/2022-19 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.510 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené televizní poplatky za období měsíce listopad 2018 až měsíce prosinec 2020. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvy neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná byla odběratelem elektrické energie na adrese [adresa žalované]. Výzvou ze dne 17. 10. 2016 žalobkyně vyzvala žalovanou, aby se přihlásila jako poplatník [anonymizováno] s tím, že pokud na výzvu nebude ve lhůtě 30 dnů reagovat, bude považována za poplatníka televizního poplatku a bude zařazena do evidence poplatníků. Žalovaná byla do evidence poplatníků televizního poplatku přihlášena v lednu roku 2017, což vyplývá z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16. 9. 2021. Přípisem ze dne 1. 2. 2017 byla žalovaná informována o zařazení do evidence poplatníků televizního poplatku s tím, že první poplatek bude předepsán za únor 2017. Z přehledu nezaplacených předpisů, který je přílohou výzvy ze dne 8. 3. 2021, bylo zjištěno, že žalovaná dluží mimo jiné televizní poplatky za období listopad 2018 až prosinec 2020 ve výši 3.510 Kč. K úhradě dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení byla žalovaná vyzvána přípisy ze dne 8. 3. 2021 a ze dne 18. 5. 2021. Skutečnost, že žalobkyni nebyla dlužná částka zaplacena, žalovaná nerozporovala. 4. Dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 5. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Dle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizováno] (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 7. Dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 8. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 9. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud žalobnímu návrhu jako důvodnému vyhověl. Žalované byla jakožto odběrateli elektřiny připojenému k distribuční soustavě zaslána žalobkyní výzva ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala, proto se dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná dluží televizní poplatky za měsíce listopad 2018 až prosinec 2020, tj. celkem částku 3.510 Kč. S úhradou poplatku za jednotlivé měsíce se žalovaná ocitla v prodlení vždy 16. dne příslušného kalendářního měsíce. 10. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o její povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení (§ 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve spojení s § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), který žalobkyně požadovala v kapitalizované podobě do dne podání žaloby. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř., kdy soud úspěšné žalobkyni, která prokázala, že žalované nejméně 7 dnů před zahájením řízení zaslala výzvu k plnění, přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč. 12. Soud nepovažuje náklady na zastoupení žalobkyně advokátem za náklady účelně vynaložené. V tomto ohledu se plně ztotožňuje se závěry Ústavního soudu, který v nálezu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 dovodil, že pokud [anonymizováno] sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, aby náklady na zastoupení advokátem v jednotlivých sporech byly účelně vynaložené. 13. Soud proto pohlížel na žalobkyni jako na účastníka nezastoupeného a vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč jí přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 100 Kč za 2 úkony (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, předžalobní výzva) dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.