47 C 189/2021-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit A) částku 95 Kč za smluvní poplatek jakožto paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti na základě všeobecných obchodních podmínek a ceníku, a B) 2 966 Kč za dodávky plynu, za období od 20. 11. 2017 do 14. 2. 2018, to vše s úrokem z prodlení. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě. 2. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 28. 1. 2022 vyhlásil rozsudek. 3. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. 4. Právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba] – nyní s názvem [právnická osoba]) dodával žalované - na základě smlouvy uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] dne 7. 11. 2017 [číslo] do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná na tomto odběrném místě plyn odebírala. 5. [příjmení] plynu vyfakturoval právní předchůdce žalobce žalované následovně: za období ode dne 20. 11. 2017 do 14. 2. 2018, fakturou [číslo] plyn v ceně 5 444 Kč, s datem splatnosti dne 6. 3. 2018; žalovaná uhradila 2 478 Kč, pročež zbývá k úhradě 2 966 Kč. 6. Dále žalobce požadoval smluvní poplatek 95 Kč dle čl. II. bod 7) c), VI odst. 2) a) Všeobecných obchodních podmínek ve spojení s Ceníkem za zvláštní služby, s tím, že jde o paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti – za výzvu k uhrazení měsíčních zálohových plateb, s jejichž úhradou je klient v prodlení. 7. [právnická osoba] postoupila žalobní pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž postupitel ([právnická osoba]) oznámil postoupení žalobní pohledávky žalované dopisem z 2. 12. 2020. 8. Při právním posouzení žalovaných nároků soud aplikoval v případě dodávek plynu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl smluvní závazkový právní vztah, kterým se zavazuje obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby, a zákazník se zavazuje zaplatit obchodníkovi s plynem cenu za dodanou energii a cenu souvisejících služeb. 10. Právní předchůdce žalobce tedy byl zavázán dodávat žalované příslušné energie a zajišťovat související služby, a žalovaná byla povinna platit žalobci cenu těchto energií a služeb dle vyúčtování právního předchůdce žalobce. Žalovaná tyto své základní povinnosti porušila, pročež ji soud zavázal k zaplacení částky 2 966 Kč za dodávky plynu (výrok I. rozsudku). Žalobce nabyl žalobní pohledávku postoupení podle § 1879 a násl. o. z. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v tomto rozsahu důvodná, a to včetně práva žalobce na zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Jinak tomu ovšem je u práva na zaplacení smluvního poplatku. 11. Pokud jde o smluvní poplatek, ten byly výrokem II. tohoto rozsudku zamítnut s ohledem na následující důvody. 12. Předně soud aplikoval nosné důvody vyjádřené Ústavním soudem v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/2011. Citovaný nález argumentoval tím, že„ 29. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Jak bylo uvedeno v bodě 9, i ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. 30. Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“. 13. Vztaženo přiměřeně na nynější případ, smluvní zakotvení poplatků za upomínky je provedeno nepřehledně, a proto nepoctivě. Smluvní poplatky jsou uvedeny až v listině nazvané jako Ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ, na který dokonce žalovanou podepsaná smlouva ani neodkazuje. O smluvním poplatku ve smyslu toliko typovém – tedy bez určení výše – je psáno nikoli v žalovanou podepsané smlouvě, ale ve Všeobecných obchodních podmínkách dodávky plynu, které jsou rozsáhlé (4 strany, deset článků), nejsou podepsané žalovanou a text je psán velmi malým písmem a na smluvní pokutu je klient upozorňován až v čl. VI. 2) a):„ Zákazník je povinen zaplatit Obchodníkovi smluvní pokutu: a) ve výši stanovené Ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb Obchodníka za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti“. 14. V souzené věci soud dospěl k závěru, že sjednání smluvních poplatků je absolutně neplatné, protože jejich zakotvení a výši neobsahuje listina smlouvy samotné. Smluvními stranami nebyly podepsány obchodní podmínky ani ceník, které se nachází mimo listinu smlouvy. Proto sem dopadá analogicky např. ta část nálezu Ústavního soudu, která zakazuje smluvní pokutu koncipovat následovně:“ nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě).“ Tak zásadní ustanovení, jako důsledky porušení smluvních povinností spotřebitelem se vznikem dalších platebních povinností spotřebitele (včetně smluvní pokuty nebo smluvních poplatků), má být jasně a přehledně uvedeno v textu smlouvy. 15. Tímto způsobem ujednaný smluvní poplatek je absolutně neplatný pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 588 o. z.) I kdyby se nejednalo o absolutní neplatnost, tak by k takovému ujednání o smluvní pokutě nebylo možné přihlížet podle § 1813 a § 1815 o. z. 16. K tomu soud též odkazuje na přiměřeně aplikovatelný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 282/2016:„ Závěr odvolacího soudu, že ujednání o poplatku je platné, ve světle právních závěrů zastávaných v rozhodovací praxi dovolacího soudu neobstojí pro neurčitost ujednání o výši či způsobu určení výše poplatku ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. Takové ujednání nevyplývá ani z písemné smlouvy a ani z písemných obchodních podmínek, které jsou její součástí (§ 273 obch. zák.). Odkazem na sazebník požadavek určitosti sjednání výše, popř. způsobu určení výše poplatku naplněn není. Z obsahu smlouvy a obchodních podmínek se nepodává, že žalovaní byli při uzavírání smlouvy se sazebníkem seznámeni a že se stal součástí smlouvy (tak jako tomu bylo v případě obchodních podmínek).“. Ceník nebyl učiněn smluvním ujednáním součástí smlouvy, a proto je ujednání o výši poplatku umístěné jen do Ceníku zdánlivé ve smyslu § 533 odst. 1 a § 554 občanského zákoníku. 17. Proto soud žalobu v části o zaplacení smluvního poplatku ve výši 95 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.) 18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobce měl úspěch téměř úplný, tedy měl neúspěch jen v poměrně nepatrné výši, a proto má právo na plnou náhradu nákladů řízení (viz výrok III.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, tj. náhrada za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 200 Kč, třikrát režijní paušál po 100 Kč a náhrada za DPH ve výši 21 %. 19. Lhůta k plnění byla žalované určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.