48 C 59/2022-60 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala původně po žalovaném zaplacení částky 30.296,40 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne 5. 5. 1998 smlouvu o finančním leasingu [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému coby leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu specifikovaný ve smlouvě, a to na dobu 36 měsíců. Žalovaný se současně ve smlouvě zavázal hradit leasingové splátky ve výši a splatnosti uvedené ve smlouvě. Žalovaný se s úhradou leasingových splátek dostal pro prodlení, čímž porušil leasingovou smlouvu a právní předchůdkyně žalobkyně využila své právo vyplývající ze všeobecných obchodních podmínek a smlouvu ke dni 25. 9. 1998 předčasně ukončila, o čemž žalovaného vyrozuměla. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 26. 2. 1999. Předčasným ukončením smlouvy se stal dluh splatný. Pohledávka za žalovaným byla dne 12. 3. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tak původně po žalovaném domáhala zaplacení částky 30.296,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 23 % ročně z částky 30.296,40 Kč od 26. 9. 1998 do zaplacení. 2. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 27. 6. 2022 uvedla, že předmětem leasingové smlouvy ze dne 5. 5. 1998 bylo motorové vozidlo Chrysler DODGE SPORT VAN CARAVAN 3,0 V6. Žalovaný se zavázal uhradit částku 303.931 Kč prostřednictvím 36 měsíčních splátek po 14.547 Kč vždy ke každému 14. dni v měsíci počínaje dnem 14. 5. 1998. Žalovaný uhradil pouze částku 87.507 Kč. Dne 25. 9. 1997 byla nahlášena pojistná událost v podobě odcizení předmětného motorového vozidla a smlouva byla ukončena ke dni 25. 9. 1998, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 2. 10. 1998. Dne 26. 2. 1999 došlo k vyplacení pojistného plnění ve výši 242.877 Kč. Částka 30.296,40 Kč představuje rozdíl mezi dlužnými splátkami ve výši 257.589,99 Kč a poplatky ve výši 583,41 Kč ponížené o vyplacené pojistné plnění ve výši 242.877 Kč. 3. Žalobkyně vzala svým podáním ze dne 12. 11. 2020 svoji žalobu co do svého požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 23 % ročně z částky 30.296,40 Kč od 26. 9. 1998 do 15. 3. 2019 částečně zpět. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 6. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaným byla dne 5. 5. 1998 uzavřena leasingová smlouva [číslo]. Předmětem leasingu byl pronájem motorového vozidla Chrysler Dodge. Žalovaný se v této smlouvě zavázal po dobu 36 měsíců hradit právní předchůdkyni žalobkyně 36 leasingových splátek ve výši 14.547 Kč měsíčně. Celková cena předmětu leasingu činila 303.931 Kč Součástí smlouvy byl i leasingový kalendář – první splátka byla splatná ke dni 14. 5. 1998 a poslední ke dni 14. 4. 2001. Ke dni 5. 5. 2001 pak mohlo dojít k odprodeji předmětu leasingu za částku 1.220 Kč. Žalovaný splátkovému kalendáři nedostál. Leasingová smlouva byla ke dni 25. 9. 1998 předčasně ukončena z důvodu odcizení předmětu leasingu, což bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 2. 10. 1998. Z titulu uplatněné náhrady škody vyplatila příslušená pojišťovna pojistné plnění ve výši 242.877 Kč. Na úhradu celkové ceny předmětu leasingu žalovaný uhradil pouze částku 87.507 Kč, současně na ni byla započtena také částka 242.877 Kč odpovídající pojistnému plnění. K úhradě celkové ceny předmětu leasingu zbývá částka 30.296,40 Kč, k jejímuž zaplacení byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 5. 3. 1999 spolu s fakturou [číslo] ze dne 1. 3. 1999 splatnou dne 15. 3. 1999. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, byť k tomu byl opakovaně vyzýván naposledy předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně dne 12. 3. 2020 zaslanou mu dne 12. 3. 2020 doporučeně na adresu [adresa žalovaného]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 3. 2019 zaslaným mu dne 7. 4. 2019 doporučeně na adresu [adresa žalovaného]. 8. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s § 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen jako „občanský zákoník“) posuzoval daný závazkový vztah dle z. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obchodní zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. <i>9. Dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy.</i> <i>10. Dle § 517 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Dle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> 11. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 5. 5. 1998 uzavřena leasingová smlouva ve smyslu § 269 odst. 2 obchodního zákoníku Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a splátkový kalendář. Žalovaný smlouvě a splátkovému kalendáři nedostál; neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkovou cenu předmětu leasingu poníženou o jím již uhrazené splátky a o částku odpovídající vyplacenému pojistnému plnění z titulu odcizení předmětu leasingu, byť k tomu byl právní předchůdkyní žalobkyně, potažmo žalobkyní, opakovaně vyzván. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá z uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky, neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Soud proto žalovaného ve výroku II tohoto rozsudku zavázal k úhradě dlužné částky spolu s jejím příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., který žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby požadovala přiznat až od 16. 3. 2019 do zaplacení dlužné částky. 13. Výrokem I rozsudku pak bylo řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby dle § 96 odst. 1 a odst. 2 o.s.ř. v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby částečně zastaveno. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení pak vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení domáhala původně zaplacení částky 30.296,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 23 % ročně z této částky od 26. 9. 1998 do zaplacení (100 % předmětu řízení). Následně bylo řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní částečně zastaveno, přičemž nebylo ani tvrzeno ani prokázáno, že by důvod pro částečné zpětvzetí žaloby byl na straně žalovaného. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v rozsahu výroku II rozsudku a procesně neúspěšná v rozsahu výroku I rozsudku. Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení kapitalizoval příslušenství, ve vztahu ke kterému byla žalobkyně procesně neúspěšná, částkou 142.723,43 Kč a při porovnání částky žalobou původně požadované, částkou žalobkyní přiznanou a částkou, ve vztahu ke které byla žalobkyně v řízení procesně neúspěšná, je zřejmé, že v řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému ale dle obsahu spisu v řízení žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.