51 C 71/2022-82 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 25.1.2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 3 702 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 18.10.2013 rámcovou smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně žalovanému aktivovala běžný bankovní účet. Dne 14.9.2020, uzavřela žalobkyně s žalovaným dodatek č. 22 k rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 5 000 Kč. Žalovaný byl povinen kontokorent alespoň jednou ročně dorovnat do kladného zůstatku, přičemž byl debetní zůstatek úročen úrokovou sazbou 18,9% ročně. Žalovaný svou povinnost vyrovnat debetní zůstatek nesplnil, žalobkyně proto využila svého práva, a kontokorent ke dni 13.12.2021 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila celková dlužná částka 3 981 Kč a dále kapitalizované smluvní úroky ve výši 245,03 Kč. Po zesplatnění kontokorentu žalovaný uhradil dne 17.12.2021 částku 171 Kč, a dne 19.1.2022 částku 108 Kč, ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží 3 702 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 18.10.2013, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, dodatku číslo 22 k rámcové smlouvě, výpisu z běžného účtu žalovaného, přehledu čerpání a splácení kontokorentu, obchodních podmínek a oznámení o zesplatnění včetně předžalobní upomínky ze dne 13.12.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně aktivovala žalovanému běžný účet č. [bankovní účet], v rámci kterého žalovanému na základě dodatku povolila kontokorent ve výši 5 000 Kč. Žalovaný byl povinen kontokorent dorovnat alespoň jednou ročně, což však neučinil, žalobkyně proto pohledávku žalovaného zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 3 981 Kč a kapitalizované úroky 245,03 Kč, kdy po zesplatnění žalovaný uhradil celkem 279 Kč, k úhradě tak zbývá částka 3 702 Kč. 5. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o běžném účtu dle § 2662 a násl. obč. zák. a smlouva o povoleném debetu na běžném účtu. V souladu se smlouvami, obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smluv a ustanovením § 2662 a obč. zák. ve spojení s § 2395 a násl. obč. zák., banka poskytovala žalovanému debet na běžném účtu, žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že své splatné závazky řádně nehradil, na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, a proto banka pohledávku zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu. Žalovaný dluh neuhradil, pohledávka proto byla soudem přiznána, a to včetně příslušenství. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni též úroky v zákonné výši. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud přizná náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch. Procesně úspěšná žalobkyně prokázala, že ve lhůtě 7 dnů před podáním žaloby zasílala žalovanému výzvu k plnění. 7. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady v částce 200 Kč (2 úkony po 100 Kč, tj. předžalobní upomínka, žaloba) určené dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř.