53 C 155/2021-24 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] podle níž žalobkyně žalované zajišťovala služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do dne 31. 3. 2020, kdy byl smluvní vztah ukončen. Dále je předmětem řízení nárok z titulu smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] podle níž žalobkyně žalované zajišťovala služby spočívající v poskytování internetu, a to až do dne 30. 4. 2020, kdy byl smluvní vztah ukončen. Po ukončení smluvního vztahu byla žalovaná povinna do deseti dnů vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení. Žalovaná tato zařízení převzala, v rozporu s ujednáním ve smlouvě však nesplnila svou povinnost zařízení vrátit, takže žalobkyni podle smlouvy vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč (2 x 5 000 Kč). Dále žalobkyně požadovala částku 1 500 Kč z titulu smluvní pokuty za nevrácení přístupové karty. 2. Po podání žaloby žalobkyně vzala v její části týkající se částky 1 500 Kč a souvisejícího příslušenství podaný návrh zpět, jelikož se jednalo o administrativní pochybění. Dle § 96 odst. 2 o.s.ř. soud s ohledem na procesní úkon žalobkyně řízení v uvedeném rozsahu výrokem pod bodem I. zastavil, a to usnesením ze dne 2. 12. 2021, č.j. 53 C 155/2021 – 17, které nabylo právní moci dne 28. 12. 2021. 3. Předmětem řízení tak zůstala neuhrazená smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč. 4. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 30. 1. 2019 uzavřena smlouva [číslo] na základě které žalobkyně žalované poskytovala služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby platit cenu dle ujednání ve smlouvě (smlouva ze dne 30. 1. 2019). Žalovaná podpisem potvrdila převzetí zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] (formulář o převzetí). Dále mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 31. 1. 2019 uzavřena smlouva [číslo] na základě které žalobkyně žalované poskytovala služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby platit cenu dle ujednání ve smlouvě (smlouva ze dne 31. 1. 2019). Žalovaná podpisem potvrdila převzetí zařízení Modem TP-Link TD [anonymizováno] [číslo] (smlouva ze dne [číslo]). Žalovaná se mimo jiné zavázala vrátit poskytnutá zařízení do desíti dnů od ukončení smlouvy (zvláštní podmínky pro službu kombinované televize [anonymizováno] TV). V případě nevrácení měla zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za jedno zařízení (smlouva ze dne 30. 1. 2019 + smlouva ze dne [číslo]). Smlouva [číslo] byla ukončena ke dni 31. 3. 2020, jak vyplynulo z upomínky ze dne 5. 3. 2020 Smlouva [číslo] byla ukončena ke dni 30. 4. 2020, jak vyplynulo z upomínky ze dne 5. 4. 2020. Žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení smluvní pokuty naposledy přípisem ze dne 30. 12. 2020 se splatností do sedmi dnů od doručení (předžalobní výzva včetně podacího lístku). 6. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla mimo jiné dohoda o smluvní pokutě v souladu s § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Žalovaná byla dle smluv povinna vrátit poskytnutá zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalobkyně žalované poskytnula zařízení. Smlouvy byly ukončeny, avšak žalovaná neprokázala, že by včas vrátila poskytnutá zařízení a porušila tak svou povinnost, čímž žalobkyni vzniknul nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za jedno zařízení. Podmínky § 2051 občanského zákoníku, upravující právo soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, naplněny nebyly pro absentující návrh ze strany žalované. Soud neshledal ujednání o smluvní pokutě za nepřiměřené. Soud proto žalobě ve zbytku předmětu řízení vyhověl a uložil žalované výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úrokem z prodlení (§ 1970 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Procesně částečně úspěšné žalobkyni soud na základě zásady odečítání neúspěchu od úspěchu (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první) přiznal právo na náhradu 73,92 % nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 600 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč tj. 73,92 % z 1 889 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 396,35 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 8. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.