54 C 87/2022-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 10. 2021, doplněnou o podání ze dne 27. 4. 2022, domáhala zaplacení 17.230,77 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3.856 Kč v 26 týdenních splátkách ve výši 456 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 8.000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13.677,31 Kč a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 2. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dále dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.640 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 1.280 Kč, čímž mu vznikl dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 9.230,77 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 18.741,03 Kč a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 3. S účinností ke dni [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 6. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 8.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3.856 Kč, tj. celkem 11.856 Kč, v 26 týdenních splátkách ve výši 456 Kč. 7. V souvislosti s uzavřením smlouvy o půjčce byla dne [datum] vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na částečný pracovní úvazek, jeho čistý příjem činí 2.000 Kč, má další příjem ve výši 4.000 Kč a je poživatelem dávek státní podpory ve výši 4.000 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného činily 5.500 Kč (nájem ve výši 1.500 Kč a výdaje na domácnost ve výši 4.000). Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byly ověřeny příjmy a výdaje žalovaného předložením pracovní smlouvy, výplatních pásem, nájemní smlouvy a SIPO. 8. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.640 Kč, tj. celkem 16.640 Kč, v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovaným s účinností k témuž dni postoupeny na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován dopisem dne [datum], kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu ve výši 5.312 Kč. Dopis byl odeslán dne [datum]. 10. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. 11. Soud v projednávané věci podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. aplikoval zákon č. 513/199 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“) a zákon č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“). 12. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. Podle § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek. 14. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 15. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského a obchodního zákoníku v rozhodném znění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby dlužník z uzavřené smlouvy o půjčce [číslo] [číslo] dle § 657 a. n. občanského zákoníku, porušil svoji povinnost plynoucí mu z těchto smluv, když řádně (v plné výši) a včas nehradil splátky, ačkoliv právní předchůdce žalobkyně svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému bezezbytku splnil. Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval. Vzhledem k uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.) a přiznal žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, oproti žalovanému právo na zaplacení jistiny ve výši 8.000 Kč a 9.230,77 Kč. 16. Protože žalovaný svůj peněžitý závazek řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 365 ve spojení s § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. Soud proto žalobkyni přiznal též úroky z prodlení z jistiny v zákonné výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 17. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. 19. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobci vznikla poplatková povinnost ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) činí poplatková povinnost žalobce částku 1.000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobci výrokem III. tohoto rozsudku, aby uhradil na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 200 Kč.