62 C 275/2021-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 3.576,40 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojistného. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 29. 5. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou, na základě které se žalovaný zavázal hradit měsíční pojistné 483,30 Kč splatné vždy k 30. dni příslušného kalendářního měsíce. Jelikož žalovaný nehradil předepsané pojistné, zaniklo pojištení ke dni 12. 2. 2019; dlužné pojistné za dobu do zániku pojištění činí 3.576,40 Kč. Žalovaný uvedenou částku, která je předmětem žaloby, přes opakované písemné výzvy a upomínky neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 29. 5. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění právní ochrany na dobu neurčitou s účinností od 30. 5. 2018; roční pojistné činilo 5.800 Kč a bylo splatné měsíčně ve výši 484 Kč vždy k 30. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný uhradil pouze pojistné splatné dne 30. 5. 2019. Přípisem ze dne 7. 12. 2018 byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužné pojistné a upozorněn na zánik pojištění v případě nezaplacení ve stanovené lhůtě do 11. 2. 2019. Pojištění zaniklo ke dni 12. 2. 2019 z důvodu neplacení pojistného. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 8. 9. 2020 a 18. 12. 2020. 5. Soud v dané věci aplikoval § 2758 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Jelikož žalovaný nezaplatil dlužné pojistné (což byla povinnost, k jejímuž plnění se ve smlouvě zavázal) za dobu od 30. 6. 2018 do zániku pojistné smlouvy, tj. do 12. 2. 2019, v celkové výši 3.576,40 Kč, uložil mu soud povinnost k jeho úhradě. 6. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaný se do prodlení dostal marným uplynutím lhůty splatnosti každé jednotlivé splátky. Splatnost měsíčního pojistného byla mezi účastníky ujednána v pojistné smlouvě k 30. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný se tedy dostal do prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky pojistného vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce. Výše úroku z prodlení je u každé jednotlivé dlužné splátky odvozena od repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení dlužníka (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. V daném případě žalobkyni svědčí právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z pojistného, které se stalo splatným v době od července do prosince 2018, a celkem činilo 2.899,80 Kč a právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z pojistného za leden 2019 a část měsíce února 2019 v celkové výši 676,60 Kč. 8. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl. 9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 10. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř. (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 o. s. ř. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyně, která byla neúspěšná jen v poměrně nepatrné části, má právo na náhradu nákladů řízení, které činí 600 Kč Náklady řízení nezastoupené žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a částky 200 Kč za dva úkony nezastoupeného účastníka (podání žaloby, předžalobní upomínka) po 100 Kč za úkon v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.