63 C 264/2021-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 21.10.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21.1.2019, č.j. 82 P 53/2018-127, jímž byla naposledy stanovena vyživovací povinnost žalované k žalobci tak, že by žalované stanovil povinnost přispívat na výživu žalobce počínaje dnem 29.4.2021 měsíční částkou ve výši 10.000 Kč. V průběhu řízení dobu, za kterou žalobce požadoval zvýšení výživného upravoval a při jednání dne 18.7.2022 vzal žalobu v části, kdy požadoval zvýšení výživného za dobu předcházející datu 1.10.2020 zpět, proto bylo řízení v dotčené části dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. zastaveno (výrok I). V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že od poslední úpravy výše vyživovací povinnosti žalované došlo ke změně poměrů, změnil se zdravotní stav jeho otce – Mgr. [jméno] [celé jméno žalobce] – s nímž žije ve společné domácnosti, má časově náročné studium, což mu neumožňuje si brigádně přivydělávat proti tomu se příjem žalované zvýšil, v jejím domě byly vybudovány dvě bytové jednotky a jednu z nich pronajímá, takže její příjem se v mezidobí zvýšil. Proto navrhl, aby mu žalovaná platila v období od 1.10.2020 do budoucna výživné ve výši 10.000 Kč měsíčně. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Namítala, že synovy náklady se od posledního rozhodnutí nezměnily, vyjma těch, které souvisí se zvýšenými náklady na energie, což postihlo i žalovanou. Žalobce bydlí u svého otce ve vícegeneračním domě, který je plně vybaven, žalovaná platí žalobci na výživném částku 5.000 Kč, pravidelně se s ním stýká, kupuje mu oblečení, není v jejích možnostech hradit výživné ve vyšší částce i proto, že má další vyživovací povinnost k dceři [jméno]. 3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21.1.2019, č.j. 82 P 53/2018-127, který nabyl právní moci dne 28.1.2019, byla schválena dohoda rodičů žalobce – zástupce žalobce a žalované, ve které byl žalobce svěřen do péče otce a žalovaná se zavázala přispívat na výživu žalobce pravidelnou částkou 5.000 Kč měsíčně, počínaje dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalobcových rodičů. Při svém rozhodování vycházel soud ze skutečnosti, že žalobce byl svěřen do péče svému otci, jeho sestra matce – žalované, přičemž na každé z dětí byla stanovena vyživovací povinnost ve výši 5.000 Kč [ulice] příjem žalované se pohyboval kolem 38.000 Kč, otce žalobce pak 235.000 Kč ročně a pobírá podporu v nezaměstnanosti. Z potvrzení vydaného [ulice] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] a vyšší odbornou školou [obec] dne 10.2.2022 bylo zjištěno, že žalobce je od 1.9.2020 žákem uvedené školy a studuje druhý ročník oboru [anonymizována dvě slova]. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že bydlí u otce, společně se svým dědou z otcovy strany, o kterého pečuje otec a žalobce mu s péčí pomáhá, podílí se na přípravě jídla, uklízí, stará se o zahradu, a to dle aktuálního stavu otce. V domě občas bývá otcova přítelkyně, která má rodinu v [obec], stará se tam o svou matku. Se studiem grafického designu jsou spojeny výdaje za tužky uhly, papíry, různé výtvarné potřeby, potřebuje také kvalitní počítač, ten, který v současné době používá, byl pořízený před 4 lety a je třeba jej obměnit. Dvakrát týdně navštěvuje posilovnu, užívá potravinové doplňky, proteiny a předtréninkový nápoj, zdravotní problémy nemá. Tyto potřeby jsou kryty jednak tím, co dostává od matky, což je 5.000 Kč měsíčně a tím, co má našetřeno otec. Vhledem k náročnosti studia, mu nezbývá čas na případné brigády. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že žalobci pravidelně přispívá na výživu částkou 5.000 Kč měsíčně, nad rámec výživného mu zajišťovala různé příležitostné potřeby v hodnotě kolem 500 Kč měsíčně. Má další vyživovací povinnost - k dceři [jméno], které v prosinci 2020 dovrší 18 let, studuje soukromou školu a přivydělává si na brigádách. Vlastní jednu nemovitost, která je v rekonstrukci, čerpala 3 úvěry, které splácí souhrnnou částkou 26.000 Kč měsíčně, platby za elektřinu, vodu a pojistky dosahují výše 10.000 Kč měsíčně, nemá auto, koníčky, nejezdí na dovolené, snaží se šetřit. Měsíčně vynakládá kolem 8.000 Kč na jídlo pro ni a pro dceru, které přispívá na antikoncepci, kosmetiku, oblečení. Je zaměstnaná ve společnosti [právnická osoba], s průměrnou měsíční mzdou 49.000 Kč, a tato se mění v závislosti na„ počtu pohotovostí“ v rozmezí 39 – 52.000 Kč měsíčně. Pohotovostí je práce navíc, kterou vykonává proto, aby kryla náklady, zaplatila půjčky a hradila rekonstrukci nemovitosti. V domě plánovala vybudovat 2 bytové jednotky, s tím, že v době důchodu bude užívat jednu z nich, jedno z dětí nebo obě by pak využívaly druhou jednotku. Abych pokryla náklady na bydlení a na hypotéku, je možné, že jednu bytovou jednotku bude v budoucnu pronajímat. Do současné doby však v domě nájemník nebyl. Z potvrzení příjmů vyhotoveného společnosti [právnická osoba] dne 22.3.2022 bylo zjištěno, že je zaměstnavatelem žalované, jejíž pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou počínaje dnem 1.3.2008 a v období od října 2020 do března 2021 dosahovala průměrného měsíčního čistého příjmu ve výši 47.658 Kč, v období od dubna 2021 do září 2021 ve výši 48.409,33 Kč a v období od října 2021 do března 2022 ve výši 47.349,20 Kč. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod spisovou značkou 82 P 53/2018 bylo zjištěno, že mezi žalovanou, coby zákonnou zástupkyní žáka – [jméno] [celé jméno žalované] a zřizovatelem [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o studiu č. 14MU1/ 2020, na základě které byla žalovaná ve školním roce 2020 2021 povinna hradit školné pro dceru [jméno] ve výši 20.000 Kč, ve školním roce 2021 2022 byla ve 2. pololetí navýšena o 15.000 Kč ave školním roce 2022 [číslo] bude činit 30.000 Kč, jak bylo zjištěno z dodatku [číslo] ke smlouvě. Dle zprávy Statutárního města Brna – OSPOD ze dne 6.12.2021 žalobce bydlí se svým otcem a dědečkem v rodinném domu o velikosti 5+1, náklady na bydlení jsou otcem žalobce odhadovány na 6.000 Kč až 7.000 Kč měsíčně, všechny tyto náklady jsou hrazeny z důchodu dědečka, který přispívá i na stravu. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2.2.2022, č.j. 82P 53/2018-223 byl zamítnut návrh otce žalobce na snížení výživného pro nezl. dceru [jméno], rozsudek nabyl právní moci dne 5.3.2022. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] – otce žalobce, bylo zjištěno, že bydlí ve svém jednogeneračním domě o 6 pokojích a 2 koupelnách, žije tam s otcem a synem – žalobcem, kterému zajišťuje bydlení, hradí veškeré ošacení, školní pomůcky, denně mu připravuje teplé jídlo, hradí věci, které potřebuje ke svému studiu a životu. Tyto náklady odhaduje částkou 10 – 11.000 Kč měsíčně, na bydlení a energie vynakládá měsíčně částku 12.000 Kč. Kromě syna má vyživovací povinnost k dceři [jméno] ve výši 5.000 Kč měsíčně. Jeho příjmy jsou nulové, platby hradí z úspor, které nyní došly, takže prostředky získává od otce, měsíčně je mu proplácen příspěvek na péči o otce ve výši 19.200 Kč. Od 1.10.2020 svědek nepracuje také proto, že se mu zhoršil zdravotní stav. Pečoval o matku a otce, protože oba byli zařazeni ve IV. stupni závislosti. Poté, co matka zemřela, pečuje dále o svého otce. Svědek vlastní i další nemovitost, která se ale bude prodávat, nelze ji pronajímat, je v havarijním stavu. Z potvrzení vydaného Úřadem práce České republiky dne 17.12.2021 (založeno ve spise zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. 82P 53/2018) bylo zjištěno, že otec žalobce byl veden v seznamu uchazečů o zaměstnání od 14.10.2020 do 16.2.2021, podpora v nezaměstnanosti mu nebyla poskytována. Z potvrzení prokazující dobu poskytování péče ze dne 17.2.2021, [číslo jednací] a ze dne 3.5.2021, [číslo jednací] bylo zjištěno, že otec žalobce poskytoval péči [jméno] [celé jméno žalované] od 1.6.2013 do 31.1.2021, přičemž v době od ledna roku 2020 byla klasifikována IV. stupněm závislosti s přiznaným příspěvkem na péči ve výši 19.200 Kč měsíčně, a [jméno] [celé jméno žalobce] od 9.4.2018, přičemž v době od ledna roku 2020 byl klasifikován III. stupněm závislosti s přiznaným příspěvkem na péči ve výši 12.800 Kč měsíčně. Z potvrzení příjmů otce žalobce za rok 2019 a 2020 vyhotoveného [právnická osoba] Hotels und Chalets GmbH ze dne 23.10.2020 a 30.11.2019 bylo zjištěno, že Mgr. [jméno] [celé jméno žalobce] bylo v období od.2. 2019 do 30.11.2019 vyplaceno celkem 9.218,10 EUR a v období od.2. 2020 do 23.10.2020 celkem 3.307,10 EUR. Z listiny informace o pozemku bylo zjištěno, že žalovaná je vlastnicí pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], nacházejícího se v obci [obec], katastrálním území [část obce], vlastnické právo je omezeno zástavním právem smluvním. otec žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], nacházejícího se v obci [obec], katastrálním území Židenice a pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], nacházejícího se v obci [obec], katastrálním území [část obce], vlastnické právo k žádnému z uvedených pozemků není nijak omezeno. Z rozhodnut