63 C 282/2021-17 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 28.7.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6.900 Kč s úrokem za dobu od 14.2.2019 do 20.1.2020 ve výši 1.895,39 Kč a od 21.1.2020 do zaplacení ve výši 29% z částky 6.900 Kč a s úrokem z prodlení za dobu od 28.12.2017 do 20.1.2020 ve výši 1.163,36 Kč a od 21.1.2020 do zaplacení ve výši 8,05% z částky 6.900 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla dne 20.12.2017 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 8.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s poplatkem ve výši 7.233 Kč (kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky ve výši 1.431 Kč, odměna za zpracování, a doručení ve výši 2.436 Kč a administrativní činnost ve výši 3.366 Kč) v pravidelných 60 týdenních splátkách po 254 Kč a poslední splátka byla splatná dne 13.2.2019. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaná příslušné splátky úvěru nesplácela, když naposled uhradila splátku splatnou dne 20.12.2017, celkem uhradila 1.100 Kč a ke dni 28.5.2018 činila dlužná jistina 6.900 Kč, dlužný poplatek 5.922,60 Kč, a jistina je dle smluvního ujednání úročena od 11.12.2019 sazbou ve výši 29% ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 byla shora uvedená pohledávka společnosti [právnická osoba] vůči žalované postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 6.900 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.895,39 Kč (tj. 29% úrok ročně z částky 6.900 Kč od 14.2.2019 do 20.1.2020) a 29 % úroků z částky 6.900 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1.16,36 Kč (tj. 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 6.900 Kč od 28.12.2017 do 20.1.2020) a 8,05 % úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 6.900 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20.12.2017 mezi žalovanou a společností [právnická osoba], ve smlouvě se strany dohodly, že žalované bude poskytnuta zápůjčka ve výši 8.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 7.233 Kč, který byl tvořen součtem úroku ve výši 1.431 Kč, částkou za zpracování, doručení, a flexibilní splácení ve výši 2.436 Kč a administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3.366 Kč, se žalovaná zavázala splácet v 59 pravidelných týdenních splátkách po 254 Kč a poslední splátkou ve výši 247 Kč. Z listiny označené„ Tabulka umoření“ ze dne 27.1.2020 bylo zjištěno, že dne 20.12.2017 byl žalovanou čerpán úvěr ve výši 8.000 Kč, v období od 20.12.2017 do 21.1.2020 bylo uhrazeno celkem 20.722,60 Kč a ke dni 21.1.2020 byl evidován zůstatek nesplacené jistiny úvěru ve výši 0 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 a oznámení o postoupení pohledávky z 20.1.2020 soud zjistil, že žalovaná byla informována o skutečnosti, že společnost [právnická osoba], postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] v celkové výši 19.622,60 Kč bez příslušenství na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 20.1.2020. 3. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela dne 20.12.2017 s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu se sjednaným úrokem, poplatkem za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek zaplatit v 50 týdenních splátkách. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky 8.000 Kč uhradí žalovaná úplatu ve formě úroků ve výši 1.431 Kč (to je 17,9 % z poskytnuté částky), a ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 5.802 Kč, (to je 72,6 % z poskytnuté částky), celkem byl tedy sjednán úrok v sazbě 90,5 % ročně z poskytnuté částky. 4. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 90,5 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů. 5. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 8.000 Kč žalovaná vrátila 19.622,60 Kč, jak bylo zjištěno z tabulky umoření, byla žaloba zamítnuta, neboť dlužná částka byla žalovanou již uhrazena. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle které má žalovaná právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady v souvislosti s projednávanou žalobou nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozhodnutí.