72 C 132/2022-41 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3.930 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené pojistné z titulu pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo komplexní pojištění privátního majetku s označením [číslo] přičemž žalobce požadoval zaplacení dlužného pojistného v celkové výši 3.930 Kč v podobě vzniklého nedoplatku. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi účastníky byla dne 10. 6. 2016 uzavřena pojistná smlouva [číslo] s označením„ Pojištění trvalé obývaných objektů, pojištění majetku a odpovědnosti občanů“, kde žalobce vystupoval v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník, jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů, s označením komplexního pojištění privátního majetku. Žalovaný se v rámci pojistné smlouvy zavázal platit žalobci roční pojistné v celkové výši 6.720 Kč splatné s roční frekvencí splátky pojistného. Pojistná smlouva byla sjednána s počátkem pojištění ke dni 11. 6. 2016 Součástí smlouvy je prohlášení pojistníka, že svým podpisem stvrzuje, že mu byly před uzavřením smlouvy předány a že převzal všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů spolu s dále ve smlouvě specifikovanými pojistnými podmínkami, které jsou součástí pojistné smlouvy, přičemž pojistník rovněž prohlásil, že je seznámen s jejich obsahem a také s obsahem této smlouvy včetně uvedených pojistných podmínek. 6. Žalovaný však řádně a včas nezaplatil pojistné ve stanovené lhůtě, byl proto žalobcem vyzván k úhradě nedoplatku pojistného s tím, že pokud dlužné pojistné nebude z jeho strany uhrazeno do 10. 9. 2019, pojištění zanikne uplynutím tohoto dne, jak je zřejmé z upomínky dlužného pojistného ze dne 28. 7. 2019. Žalovaný dlužné pojistné ani na výzvu neuhradil, dnem 10. 9. 2019, proto došlo k zániku pojištění, o čemž byl žalovaný uvědoměn dne 20. 5. 2021 s tím, že dlužná částka nezaplaceného pojistného činí ke dni zániku pojistné smlouvy částku v celkové výši 3.930 Kč. Následně byl žalovaný opětovně vyzván k zaplacení dosud neuhrazené částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 25. 11. 2021 předložené žalobcem včetně dokladu o odeslání. Žalovaný nijak nezpochybnil správnost vyúčtování dluhu vzniklého z titulu pojistné smlouvy na neuhrazeném běžném pojistném, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobci nebyla uhrazena. 7. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl uzavřením smlouvy o pojištění majetku a odpovědnosti občanů závazek podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník a současně pojištěný, přičemž na základě pojistné smlouvy se zavazuje pojistitel vůči pojistníkovi poskytnout pojistné plnění pojištěné osobě, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 8. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z uzavřeného závazku, když nezaplatil sjednané pojistné, jehož roční splátka činila částku v celkové výši 6.720 Kč a byla splatná s roční frekvencí. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky představované neuhrazeným pojistným v celkové výši 3.930 Kč, neboť žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojištění do jeho zániku. Jelikož ze strany žalovaného nebyla včas zaplacena částka běžného pojistného, žalovaný se dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení s tím, že žalobce požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po zániku pojištění ke dni 11. 9. 2019. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány. 9. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud žalovanému v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši ve výši 189 Kč.